Vydal: Good Day Records (2007)

Já si věděl rady (Petr Kůs – Petr Kůs) / Karolíno má (Carl Jackson – Jan Roth) / Otevři své okno, Noe (Phil Rosenthal – Jan Roth) / Nevěrná (Tim O´Brien – Jan Roth) / Pozdě plakat (John Pennell – Jan Roth) / Opilcova zpověď (Cy Coben – Jan Roth) / Ranní déšť (Gordon Lightfoot – Jan Roth) / Útěk (Jan Roth – Jan Roth) / Hotel širák (Carl Jackson – Jan Roth) / Irský déšť (Steve Spurgin – Jan Roth) / Pick Away (americký tradicionál) / Hlavou dolů (Filip Barták – Filip Barták, Jan Roth) / Jinak to nejde (Notryw)

WYRTON: Jakub Barták – kytara, zpěv / Filip Barták – banjo, zpěv / Honza Roth – mandolína, zpěv / Pavel „Růža“ Růžička – kontrabas, zpěv / Darek Houška – dobro, zpěv
HOSTÉ: Dana Hospodková – zpěv (5) / Dan Vališ – irské dudy (10)

Nahráno v listopadu 2006, v únoru a březnu 2007 ve studiu Good Day Records Jiřího Maška.

K cédéčku Wyrtonu jsem od začátku přistupoval dost opatrně, protože jsem „měl tu čest“ číst recenzi pana Petra Brandejse. O to více však jsem byl mile překvapen, když jsem si album konečně poslechl. Výše zmíněná recenze mne upozornila na základní chyby, které se mohu pokusit nezopakovat.

Předně je potřeba si uvědomit, že Wyrtonská muzika je především pro normální lidi a nejen pro muzikanty, kteří srovnávají vše jen se svými výkony, případně s výkony jejich amerických idolů. Díky tomuto albu jsem si připomněl songy, které jsem před deseti a více lety slýchal na jam sessionech, o které si nehrající publikum samo říkalo, protože jsou příjemně melodické, a o kterých jsem si myslel, že snad i „vyhynuly“. A když se k nostalgickým vzpomínkám přidá kvalitní zvuk studia Jiřího Maška, na který už jsme od něho za ta léta existence přece jen zvyklí, má nosič u posluchače bluegrassu a country vyhráno.

Jako úvodní píseň alba zařadili Wyrtoni swingovou pohodovku „Já si věděl rady“, ze které čiší rukopis jejího autora Petra Kůse. Druhá věc, Carolina Moon od Carla Jacksona, s českým textem „Karolíno má“ Honzy Rotha, je další pohodovkou, o které sám Honza říká, že je pro něho srdeční záležitostí. Svižný kousek „Otevři své okno, Noe“ (Open Up The Window, Noah) je z repertoáru kapely Seldom Scene, a také s ní se Wyrton dokázal vypořádat, včetně vokálů v jejím závěru.

Známá věc z repertoáru Hot Rize „Nellie Kane“, která už dostala vícero českých textů (nejznámější je zřejmě „Bílá růže“ od Blanketu), se jmenuje v podání Wyrtonu „Nevěrná“ a otextoval ji opět Honza Roth. „Pozdě plakat“ je píseň z repertoáru Alison Krauss a Union Station, a proto si také Wyrton pozval na hostování zpěvačku ze skupiny Detto, Danu Hospodkovou.

Za nevhodné spojení “tiše zvracím” to píseň “Opilcova zpověď” (Good Woman´s Love) od pana kolegy recenzenta Brandejse schytala nejvíc. Ano, je pravdou, že tento výraz si textař mohl odpustit, už proto, že si tuto činnost potichu nedovedu příliš představit, ba naopak se mi zdává býti obvykle velmi hlučná. Pokud to však vezmu s veškerou vážností (mně vlastní), jde o zpověď opilce a kdybych se já sám o takové téma v textu písně pokoušel, zřejmě bych se nevyhnul mnohem horším spojením. Této písni bych spíše vytkl nedokonalé frázování a zjednodušování si melodie zpěvákem, protože je pěvecky samozřejmě velice obtížná.

Ranní déšť“ (Early Morning Rain) je pro mne jednou z těch nostalgických záležitostí, se srozumitelným a přímočarým textem a příjemnou chytlavou melodií. Další z písní, která přidává desce rozmanitost a oživuje ji novým nábojem je “Útěk“. Opět je osazená kvalitními vokály. „Hotel širák“ (Breakin´ New Ground) je další svižná věc, ve které se vyřádil především dobrista. „Irský déšť“ (Walk in the Irish Rain) – další profláklá pecka, se kterou se Wyrton vypořádal lépe, než obstojně. Kapela si pozvala hosta na irské dudy Dana Vališe. V klasické bluegrassovce „Pick Away“ se kapela představuje instrumentálně. „Hlavou dolů“ je ryze vlastní věc této kapely. Výborně do CD, jakožto celku, zapadá a jejími autory jsou Filip Barták spolu s Honzou Rothem. Recesistický kousek „Jinak to nejde“ je úpravou songu, který OSA nedovolila Wyrtonu na CD (jako i několik dalších) použít.

Album Wyrtonu Jinak to nejde si na nic nehraje a je pro normální lidi, kteří si chtějí u muziky odpočinout. Myslím, že právě takovým provedením CD, včetně „úletů“ a lidového pojetí, si Wyrton udělal dobrou cestu k novým fanouškům a určitě potěšil i fanoušky současné.