Jedna z nejpozoruhodnějších mladých akustických kapel, která vloni rozvířila vody zájmu natočením skvělé debutové desky skoro jen z vlastního materiálu, vystoupila v listopadu a prosinci 2017 v Německu…

Evropský BG blog nejen že na turné neupozorňoval, ale spíš vypadá, že už několik měsíců nefunguje vůbec. Nevím kdo to tam teď vede nebo nevede.

Každopádně The Lonely Heartstring Band je pět kluků hlásících se k Bostonu, všichni mají špičkové hudební vzdělání z tamního Berklee. Dva z nich jsou bratři dvojčata, houslista je Kanaďan. Jak rostly jejich dovednosti, k bravurně zvládnutým bluegrassovým standardům brzo přidali Beatles (i název kapely parafrázuje slavné album Angličanů) a další vlivy a debutové album Deep Waters zaplnili převážně svými vlastními skladbami, které jsou dokonalé ve všech směrech a to slyšíte na desce i na koncertech. Přesný zpěv, virtuózní hráčské výkony, aranže, harmonická stavba, prostě všechno.
Na youtube nejdete dost jednotlivých kousků z loňska tj. z času vydání CD. Pro celistvější zážitek z jejich živého vystoupení doporučuju vyhledat jejich set v dubnovém dílu nashvillského hudebního seriálu Music City Roots. Video zde od pozice 1:23:00, krátký rozhovor zhruba od 1:56:00. Doufejme, že odkaz ještě pár dní vydrží aktivní, což se nedá říct o starších odkazech na MCR. Jinak to, co se vidí na video záznamu, se primárně vysílá jako rozhlasový pořad z The Factory ve Franklin, Tennessee, kousek od Nashvillu.
Pro pořádek můžu ještě zmínit, že kluci před „velkým“ albem měli ještě natočené a tady uslyšíme EP se sedmi písněmi, hlavně beatlesovky plus jedna vlastní a bg standard Ole Slew Foot. Moc dobrá práce!

O albu Deep Waters tady psal Dušan loni v srpnu. Trochu ukecané :-), ale některé základní informace platí. Přidávám poslech. Vybírat a doporučovat z CD nejlepší kousky snad ani nejde, jsou výborné všechny. Zvlášť pozoruhodná pecka mimo ty vlastní je Graceland z legendárního stejnojmenného alba Paula Simona s africkými muzikanty. Pokud vám pomůže zvuk a styl kapely TLHSB připodobnit ještě před poslechem k něčemu známému, snad k Infamous Stringdusters, v ještě kultivovanější podobě. Vím, že srovnání kulhá, ale beru to riziko na sebe.

Michal Hromčík, Brno