Nazdar vážení přátelé, kamarádi, milí hosté a muzikanti…

„Je právě 29. srpna L.P. 2015 a symbolem našeho festivalu je číslo 13. Pro někoho symbol nešťastného čísla, pro někoho naopak symbol štěstí a úspěchu. Jsou například hotely, které nemají třinácté patro, třináctý pokoj, někteří rodiče uvedou po dohodě s matrikářem narození buď dvanáctého nebo čtrnáctého, když to trefí zrovna na třináctku, někdo právě v ruletě na třináctku vyhraje milion, někdo chladí pivo na třináctém schůdku ve sklepě… My však pevně věříme, že právě 13. Bluegrass Džem bude jenom šťastný a splní všechna očekávání vás posluchačů, muzikantů a hostů. Navíc máme to štěstí, že rovnou dvě kapely oslaví právě na Džemu svá výročí.

První šťastnou kapelou jsou Vrtáci, dnes již bluegrassová legenda, která letos slaví 40 let trvání! Kapela, která je i zároveň stálicí našeho festivalu a jako jediná hrála na všech proběhnuvších ročnících Džemů. Další veleúspěšnou kapelou je ostravský BG Styl, který slaví 20 let účinkování a brouzdání se v modré trávě a patří, tak jako Vrtáci, ke stálicím české bluegrassové scény. Dovolte, abych touto cestou popřál oběma oslavencům jen vše nejlepší, pevné zdraví, hodně hraní, davy spokojených posluchačů, spoustu prodaných cédéček a tím pádem i hodně peněz, bez kterých to bohužel zatím nejde.“

Takto jsem uvedl další číslo našeho festivalového občasníku „Džemový koktejl 2015“, ve kterém přinášíme aktuální informace pro účastníky našeho festivalu. Informujeme, co se na festivalu bude dít, kdo vystoupí a věnujeme v každém roce i pozornost některému bluegrassovému nástroji. Letos to byly housle neboli fiddle.

Kdo tedy na festivalu letos vystupoval?

O realizaci Spielbergova filmu „Jurský svět“ v reálném čase přesvědčila diváky kapela doposud posledních žijících bluegrassových dinosaurů z Ostravy, která si říká Whiskey Before Breakfast, formace, které si dovoluji jako doposud nevyhynulý Whiteosaurus velet. Zahráli jsme i úvodní hymnu Will the Circle… a vzhledem k úžasnému počasí a počtu diváků se nám hrálo super.

Co jsme slyšeli na letošním Džemu dále?

Vystoupila další legenda, skupina z nedalekého Štramberku, která si říká již více jak 35 let Cizinci, v 90. letech minulého století byli slyšet a vidět na všech významných akcích našeho žánru, jsou stále věrni svému názvu a svým posluchačům. Zahráli velmi dobře a dle předvedeného výkonu jsou stále mladí a plní elánu.

Tvrzení, že nejkrásnějším hudebním nástrojem je lidský hlas, navíc umocněn pohlednými dívčinami, nás přesvědčila kapela Madalen ověnčena mnoha cenami a úspěchy, kdy i oči pánů spočinuly na ladných křivkách pohledných zpěvaček. Opravdu jejich zpěv byl úžasný a byla to velmi příjemná změna hudebního stylu.

Velmi zajímavou kapelou je partička mladých, ale již ostřílených borců ze Severních Čech, kteří si říkají Fork Road, jsou newgrassově zaměření, což mi osobně činí nesmírnou radost a jejich cílem je se prosazovat i ve vlastních skladbách. Kapela zahrála výborně a velikou devizou jsou jejich vokály, při zavření očí jsou slyšet opravdu New Grass Revival, jen tak dále boys!

Velmi milými hosty byla skupina urostlých „chalanů“ ze Slovenska, kteří si říkají Tieň, bylo radostí opět slyšet na Džemu libozvučnou slovenštinu. Hoši zahráli velmi pěkně, výborně pak jamovali až do časného nedělního rána.

Pro představu, že bluegrass není jenom „pidlikání“ na banjo apod. nás přijela přesvědčit formace okolo fenomenálního houslisty, která se jmenuje Jirka Králík a Rowdy Rascals, trocha western-swingu, bluegrassu, old time music a k tomu perfektní zpěvy. Zahráli opravdu super, obecenstvo bylo přímo nadšeno z jejich výkonu a tato změna stylu byla velmi příjemnou. Ze všech stran bylo slyšet pochvalné glosování, že jsme udělali opravdu dobrou volbu kapel na letošním Džemu, dle některých účastníků i údajně nejlepší.

Na pódium pak nastoupili oslavenci z kapely Vrtáci, která slaví letos 40 let, jejich frontman Standa Feruga průběžně vzpomínal na léta minulá, kdy neopomněl zavzpomínat i na mnohé muzikanty a také na ty, kteří na nás zírali bohužel jen z nebeské výšiny. Kapela potvrdila, že hraje stále výborně a hodlá hrát dalších minimálně 40 let.

Lahůdkou na závěr a třešničkou na pomyslném bluegrassovém dortu byl ostravský BG Styl, další oslavenec, který slaví letos své dvacetiny. Hoši nastoupili s očekávaným drivem a vše podbarvily i jejich nádherné vokály. Pěkně jim to hraje a zpívá, mají rovněž ve svém předsevzetí působit i několik dalších desítek let v modré trávě, ze srdce jim to přeji.

Přesně ve stanovenou hodinu byl Džem oficiálně ukončen a začalo se jamovat! Vznikla dvě „hnízda“ hraní chtivých nadšenců. Jedna se etablovala kolem Vládi Torrese Bilinského a kluků z kapely Tieň, druhá kolem Míši Hromčíka, Petra Brandejse – prezidenta BAČR, který na náš festival zavítal již podruhé a Jirky Králíka a jeho kapely. Hrálo se až do ranního rozbřesku, kdy mnozí z muzikantů usnuli i s nástroji v náručí.

Na závěr je nutno ještě sdělit, že kapely byly již tradičně odměněny symbolem festivalu, ručně nasbíraným a vyrobeným džemem, který jsme s Ivanem celé léto vařili z místních lesních plodin.

Na pódiu byly opět skvělé kulisy kamaráda Jeppeho, který je navíc za podpory kamarádů Vevery a Bena repasoval a dodal jim tak i patřičnou krásu. V programu jsme viděli i děsivou ohňovou show, kterou předvedla dcerka prezidenta festivalu Ivanka Honzáková a měli jsme možnost ochutnat i vlastnoručně pečené Indiánské nugety z manufaktury další dcery Ivana Martinky, ta je nabízela za velmi přijatelnou cenu a tím nám zároveň předvedla, jak hodlá vydělat svůj první milion.

Měli jsme šanci se zúčastnit i hazardu, dražby narozeninového dortu, který nakonec vyhrála jedna rodinka a o dort se podělila s velkou částí diváků.

O dokonalý zvuk se již tradičně postaral mistr zvuku Ášek z Letohradu se svou přítelkyní, sklidili za své umění zasloužený dlouhotrvající potlesk. Hlad a žízeň zkrotil „Kohutka catering“, kdy všem přítomným nabízel skvělá piva ze svého pivovárku a spoustu dobrot z grilu a kuchyně, dostali od nás pořadatelů a návštěvníků zaslouženou jedničku s hvězdičkou! Poděkování patří velkou měrou i sponzorům, bez nichž to nikdy nejde, a městskému úřadu Vyšní Lhoty za poskytnutí tohoto nádherného areálu.

Festivalu se zúčastnili i zahraniční vzdálení hosté z Kanady, USA, Anglie, Polska ,dokonce i z Indie, nejvzdálenějšího účastníka jsme letos nevyhlásili, jelikož si všichni zasloužili obdiv a symbolický palec nahoru, že na náš festival z takových dálek přijeli.

Počasí bylo letos opravdu na hned několik jedniček a věřím, že i v příštích ročnících bude stejně přívětivé. Myslím, a jsem o tom přesvědčen, že právě 13. Bluegrass Džem patřil k těm nejpovedenějším a vyšel dle našeho přání i přání letos velmi mimořádně početného diváctva přímo skvěle.

„We are ready for the times to get better!“, příští rok opět na Džemu 2016!

Váš Vladimír White Bílý