4. Evropský Bluegrassový summit v Bühlu

Ve dnech 2. až 3. března 2012 se v krásném německém městečku Bühlu, položeném mezi Rýnem a horním Schwarzwaldem a proslulém odrůdou švestek, konal letos již počtvrté Evropský bluegrassový summit…

Po loňské rekordní návštěvě se nás tentokrát sjelo značně méně. Nejpočetnější byla osmičlenná německá delegace, pak dva Holanďané, dvě Švýcarky, jeden Nor, tři Francouzi a tři Češi – Petr Brandejs, Rosťa Čapek a Iva Louková. Jistě se na menší účasti podepsala mizerná ekonomická situace…

V pátek odpoledne ve čtyři měl v hostinci Deutscher Kaiser, kde obvykle bydlím, schůzi výbor EBMA (evropské asociace), v šest následovala slavnostní večeře a po ní oficiální zahájení summitu. Probíraly se hlavně organizační věci. Plánovaný byl noční muzikantský session, ale ejhle, nástroje se tam sešly pouze dva, dobro a housle… Kam to jen spěje s bluegrassem? Angelika Torrie s Pierrem Bastide chvíli preludovali, a pak už se hlavně povídalo. V očekávání náročného víkendu se přítomní poměrně brzy rozešli do přilehlých hotelů. Já naštěstí nemusela nikam chodit, jen těch pár schodů do pokoje.

Ráno v devět, tentokrát ne jako obvykle v Bürgerhausu, ale ve starobylém Friedrichsbau, to vypuklo. Všechny nás přivítal Christopher Howard Williams, zástupce Francie a hlavní organizátor nádherného festivalu v La Roche sur Foron a švýcarská prezidentka evropské asociace Angelika Torrie. Probraly se výsledky práce za uplynulý rok a protože nás bylo málo, nemusely se vytvářet skupinky jako loni, ale prodiskutovalo se vše společně.

Nejúspěšnějším výsledkem našeho snažení byl čerstvě vydaný seznam evropských festivalů European Bluegrass Festival Directory 1012/13. Členů festivalového networku je zatím pouze šestnáct, ale festivalů je tam uvedených více než stovka. Dá se objednat na www.ebma.org

Následoval náročný program, ale to pro vás není podstatné. V polední přestávce jsme se s Friedrichem Hogem a kapelou Bluegrass Cwrkot, která v mezičase dorazila z pátečního koncertu u Herberta ve Vöhringenu, odebrali do městečka. Na náměstí měla kapela BG Cwrkot asi půlhodinku hrát coby reklama na večerní koncert. Hoši to rozbalili a my rozdávali plakátky na večer. Naštěstí svítilo sluníčko, a tak ani muzikantům nemrzly prsty. Summit po obědě pokračoval až do pěti, pak měla schůzku vloni založená německá asociace. Má zatím pouze šestnáct členů, ale ti se již pilně podíleli na organizaci koncertu.

Bolela mne záda, tak na chvilku zalehnout a pak hupky hupky do Bürgerhausu, kde v místnosti, kde jsme dřív mívali summit, v osm vypukl slavnostní koncert. Jako první nastoupila německá formace Strictly Bluegrass, starší pánové z Mnichova hrající převážně tradici. Ze začátku jim to moc nešlo, bylo vidět, že nejsou rozehraní, ale po třech, čtyřech písních se dostali do formy. Zato krásně zpívají, místy i čtyřhlasně. Do sálu dorazilo asi 80 platících diváků, což na německé poměry docela jde.

Po jejich více než hodinovém setu (museli několikrát přidávat) nastoupili Bluegrass Cwrkot, kteří tam již mají spoustu fanoušků. V Německu se o nich tvrdí, že ze všech kapel mají nejblíže k Billovi Monroeovi a jeho Blue Grass Boys, co se týče projevu i oblečení. David Gabor exceloval na housle i pěvecky, Hombre Lžičař krásně zpíval a nejkrásnější „děvče“ v kapele, mandolinista Marek Macák, se staral o parádní show.

Banjista Petr Brandejs to uváděl. Jako loni učil obecenstvo, jak se vyslovuje cwrkot, tentokrát již nezapomněli podotknout, že ta druhá část (kot = lejno) je v němčině neslušná. Tak nenásledovaly ty salvy smíchu jako minule, ale lid si vesele cvrkal a už to umí vyslovit správně kde kdo. Pavel Brandy Brandejs prohodil svých pár německých slov a tím si všechny hned získal, zrovna tak jako svými sóly na basu. Měli velký úspěch, obecenstvo je nechtělo pustit z pódia. Po několika přídavcích zavolali tedy tu německou kapelu a společně nám zahráli Will The Circle Be Unbroken a myslím nakonec ještě Foggy Mountain Breakdown. Než se to všechno poklidilo, blížila se půlnoc. V Deutsche Kaiser již zavírali, tak místo sessionu jsme šli do místní kebabárny na pivo a pizzu.

Ráno se pokračovalo v řešení různých problémů a plánů do budoucna. Bylo rozhodnuto, že prezidentka evropské asociace Angelika odstoupí a novým prezidentem se stane Petr Brandejs. Rosťa Čapek s Ivou měli krátkou prezentaci o hotelu Pyramida v Praze, kde pořádají koncerty a přišli s návrhem, že by se příští summit mohl konat právě tam. Všichni nadšeně souhlasili. Prezidentem na další rok tedy bude Čech a další summit se bude konat v Praze. Domluvili jsme se na tom, že se vlastně lépe pracuje v menším kruhu. Loni se tvořily skupiny a jeden vždy musel shrnout, na čem se usnesli, letos se všechno mohlo prodiskutovat společně. Takže všechno zlé je k něčemu dobré. Uvidíme, co další rok přinese.

Zbývá se těšit na příští velký festival do Bühlu, který se uskuteční ve dnech 4. – 5. května 2012. Připravený program je vynikající. Cenami ověnčení Gibson Brothers (o kterých jsem vám již psala), Alecia Nugent z USA, které říkají v Americe bluegrassová bohyně, kanadská dívčí kapela Oh My Darling, švýcarská zpěvačka Tabea s italským Bluegrass Stuff a česko-slovensko-nizozemská formace G-Runs & Roses, o kterých jsem vám psala již několikrát. Možná, že se tam někdo z vás rád pojede podívat… Více informací najdete na: www.bluegrassfestivalbuehl.de

Můj německý kamarád Friedrich Hog mne pozval večer na obří Country festival do Mannheimu, kde měli hrát Ricky Skaggs & Kentucky Thunder, George Hamilton IV., Lonestar, Asleep At The Wheels a Reba McEntire. O tom vám napíšu zase někdy příště.

Lilka Pavlak v Bülachu, 8. 3. 2012 (pro bgcz.net upravil Milan J. Kalinics 8. 3. 2012)