Banjo Jamboree Čáslav 2017 – reportáž (+ fotky)

Každoročně se nejvíc těším na Banjo Jamboree, českou bluegrassovou událost roku. Letos se ve dnech 16. a 17. července konal v malebném areálu letního kina a koupaliště městské části Vodranty již 45. ročník tohoto nejstaršího bluegrassového festivalu v Evropě.

Jako vždy se tam sjelo bluegrassové publikum z celého světa, aby se podívalo na to nejlepší, co nám tento u nás tak populární hudební styl může nabídnout. Zúčastnilo se ho šestadvacet výborných kapel.

Přijela jsem tam vlakem v pátek odpoledne. Stejně jako minulý víkend cesta nebyla vůbec jednoduchá. Přímý vlak z Brna Králova Pole sice vyjel podle jízdního řádu, ale po cestě nabíral jedno zpoždění za druhým. Několik bouřek a stáli jsme co chvíli. Když jsem Petrovi z Albumu, který na mne měl čekat, napsala, že přijedu asi o půl hodiny později, vyklubala se z toho více než hodina a půl. No, ale dorazila jsem, a to je hlavní, a bouřka už skončila. Byla jsem vysazena u ubytovny, dala si tam věci a po chvíli vyrazila lesoparkem na festival. Tam už se to pomalu plnilo. Pozdravit se se spoustou kamarádů, některé z jich vídám pouze jednou v roce a to tady. Byli mezi nimi Holanďané, Rakušáci, Němci, Američani, Italové, Španělé atd.

Páteční program začínal v 18 hodin. Na pódium nastoupila první kapela, chomutovský Album, část kapely Bluegrass Cwrkot a oba moderátoři Pavel Brandy Brandejs a Sandy Nosek z Radia Olomouc. Festival tradičně zahájili písní Will the Circle Be Unbroken. Mimochodem si celé Banjo Jamboree v několika dílech můžete v pořadu Na cestě na tomto rádiu poslechnout. Odkaz na podrobnosti najdete na konci mého článku.

Po výborném setu Albumu nastoupilo nejenom pro mne překvapení večera. Nejnovější kapela byla avizovaná na programu jako Acoustic Deformation. Jelikož ale skupina s tímto jménem prý již někde existuje, hoši se přejmenovali na De Formation. To co nám tahle sestava kolem Jakuba Racka a Radka Vaňkáta předvedla, se nedá popsat, ale musí se slyšet. Excelentní banjista Petr Vošta a na base mně zatím neznámý vynikající Miloš Petr Klápště. No, nemám dost slov pro tuto fantastickou formaci… To už je snad jiná dimenze…

Než jsem se z nich vzpamatovala, nastoupil ostravský Goodwill kolem temperamentního basisty Tomáše Laska. Taky ve změněné sestavě, poprvé za ta léta, co je znám, se zpěvačkou Anet. Lentyla – Robina Tomáše vystřídal banjista Pavel Zícha. A to bylo taky super.

Pak nastoupili legendární Poutníci, ty snad ani představovat nemusím, hrají nám již 47. sezónu. Následovala klasika, BG Cwrkot, jsou populární po celé Evropě a držitelé několika evropských ocenění. Hlavní hvězda festivalu byl banjista z Velké Británie Dan Walsh. Ale popravdě řečeno, očekávala jsem od něj trochu víc, škoda, že s sebou neměl kapelu. Zato bombastičtí G-runs´n Roses jako nikdy nezklamali. S Petrem Voštou jsem je poprvé viděla na Bluegrass party v Mlékojedech a krásně k nim zapadl. Jinak je taky určitě všichni dobře znáte. V publiku se ale ozývaly hlasy, že by si snad zasloužili hrát trochu déle… Páteční večer zakončila další legenda, plzeňský COP.

Těšila jsem se sice na jam-sessiony, ale přijeli mi kamarádi z Oregonu, dobrista Al Brinkerhoff s manželkou a setkali jsme se bohužel až během festivalu, tak se nestačili ubytovat. Byli dost unavení, tak jsem s nimi odešla na ubytovnu hned jak to skončilo, a to již bylo dlouho po půlnoci…

Sobotní dopoledne bylo věnováno kapelám, které ještě pamatovaly první ročníky a dodnes jim to hraje. Festival otvírali Větráci z Kopidlna, které v roce 1972 založil Honza Macák. Hned rok na to se na jeho popud v Kopidlně uskutečnilo první setkání banjistů. To ještě netušil, že spoluzakládá nejstarší evropský bluegrassový festival… V kapele dodnes hraje jeho syn Marek Macák.

Další legenda, Pražce, byla z Jihlavy. Spoluzaložil ji v roce 1973 nestor bluegrassu Vašek Kříž. Jedna z mála našich kapel, kde mají banjistku ženu, Mirku Musilovou. Pak nastoupili Sešlí přátelé Honzy Bicana. Honza se zabývá hrou na banjo již padesát let.

Nesměla chybět ani slovenská legenda Krok, kterou založili Jaro Nečesaný a Braňo Blahovec již někdy v roce 1970… Dodnes si je vždycky ráda poslechnu. Závěr tohoto dopoledního bloku patřil kapele Country Cocktail, která vznikla z původní kapely Zvonky slavných výrobců hudebních nástrojů bratrů Krištůfkových. Ta existovala od druhé poloviny sedmdesátých let.

Odpolední program zahájila vynikající kapela Fámy mandolinisty Petra Kůse. O Petrovi kdysi prohlásil Robert Křesťan, že naučil bluegrass zpívat česky. Jeho písničky má v repertoáru spousta interpretů. Ostravsko reprezentovala jedna z mých nejoblíbenějších kapel Blue Rej, vzniklá z legendárních skupin Tyrkys a Modřina. Jejich vokály pro mne patří k tomu nej nej… Také ryze tradiční Dřevěná tráva kolem Pavla Klobouka Kloboučníka patří k české špičce.

A na Banjo Jamboree pochopitelně nesměly chybět ani workshopy na mandolínu, dobro, kytaru a banjo. Probíhaly v budově koupaliště, které letos poprvé bylo vypuštěné. Sem tam jsem si na ně odběhla, udělala pár fotek a chvíli poslouchala, ale jelikož ještě pořád nemám žádné klony, tak opravdu nemůžu být všude. Tak se aspoň podívejte na fotky. Také ve tři hodiny proběhla valná hromada české asociace. Tam by ale mohlo být víc lidí. Neškodilo by, kdyby ji posílila nějaká nová nadšená a pilná krev…

Ale obraťme list – New Aliquot je špičková kapela vzniklá teprve koncem roku 2016. Nedávno jsem jim věnovala samostatný článek z jejich minišňůry v Německu, kde jsem je viděla poprvé a vyrazili mi dech… Spojené Státy letos reprezentoval Jimmy Bozeman se svou kapelou Lazy Pigs, složenou ze smetánky českých muzikantů. Po jejich vystoupení následovalo tradiční focení banjistů. Letos tam naštěstí nebylo tolik fotografů, tak se mi podařilo i pár fotek. Pokud jsem správně počítala, bylo jich asi kolem třiceti.

Ale vraťme se k legendám ze severní Moravy. Patří k nim skupina Vrtáci se Standou Ferugou a Ivanem Honzákem. Objevili se poprvé na festivalu Zpívající totem v Karviné v roce 1976. O kapele StopTime, mně známé donedávna jako Dostavník z Vysočiny, jsem již také psala. Moc mne mrzí, že jsem se ještě nedostala na žádnou jimi pořádanou akci, Večery akustické hudby v Poličce, či na festival na hradě Svojanově.

Kapelu Blackjack snad ani představovat nemusím. Jako držitele ocenění v mnoha mezinárodních soutěží je zná celá Evropa. Moc jsem se těšila na další zahraniční hosty, tentokrát španělskou kapelu Barcelona Bluegrass Band. Jejich frontmana, špičkového banjistu Lluize Gomeze znám již spoustu let. Kapelu jsem ale zatím znala jenom z nahrávek a moc stojí za to si je poslechnout. Hostoval s nimi náš slovenský kamarád Henrich Novák. A to co nám předvedli, patřilo jistě nejenom pro mne k vrcholným zážitkům festivalu. Během jejich vystoupení krátce sprchlo a pomalu se stmívalo.

Když začali hrát mí další oblíbenci, Svaťa Kotas Band, bylo již po dešti. Festival se pomalu ale jistě blížil ke konci, zahrála nám ještě skupina Lusatian Grass. Karolína Stránská s Tomášem Kejklíčkem nám opět připravili spoustu novinek.

Nová sekce nás překvapila tím, že se k nim vrátil Špek – Marek Dráb, kterého skoro nikdo, včetně mne nemohl poznat, jak se změnil, naštěstí k lepšímu. Místo Lukáše Mayera s nimi na banjo hrál Pavel Zícha. Zahráli výborně. A pro většinu obecenstva to nejlepší nakonec – Sunny Side s jejich tradicí a výbornou show, jak je miluje publikum po celé Evropě. Zazvonil zvonec a festivalu byl konec.

Letos mne mile překvapil velký počet maličkých muzikantských dětiček s maminkami. Je vidět že se hlavně mladé kapely dobře starají o to, aby neměl český bluegrass nedostatek dorostu. Tak se snad můžeme těšit na příští generaci. Jejich tatínci si již jistě vymýšlejí jména pro ty budoucí kapely a rozdělují jim nástroje…

Banjo Jamboree 2017 opravdu nemělo chybu. I to počasí, přes dost hroznou předpověď, docela vyšlo, muzika i zvuk vynikající a obecenstva také čím dál víc. Takže nezbývá poděkovat Honzovi Hečlovi a české Bluegrassové asociaci, moderátorům, týmu Radia Olomouc za nahrávky a všem těm pomocníkům, kteří se zasloužili o zdárný průběh tohoto náročného dvojdenního maratónu. Už se moc těším na příští rok.

Na fotky se můžete podívat na mém Facebooku:

Fotky – pátek
Fotky – sobota

A zde odkaz na článek o Banjo Jamboree na vlnách Radia Olomouc

Lilka Pavlak v Bülachu 1. srpna 2017 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 12. srpna 2017)