Často jsme zvyklí používat rčení, že každý je strůjcem svého štěstí. Protože pokud něco hodně chceme, jednou to určitě musí přijít. Podobnými frázemi bychom mohli označit situaci kolem festivalu v Horní Porubě. Tento rok byl ve znamení menších oslav, uplynulo totiž už 15 roků od doby, co se parta nadšenců rozhodla v létě 1996 uspořádat setkání bluegrassových kapel.

A i když akce po celou dobu své existence neopustila hranice horno-porubského chotáru (pozemky patřící obci; pozn. překladatele), současné místo je už třetím v pořadí. Začínalo se ve starém kinosále (1996 – 1998), po dokončení Kulturního domu jsme se přesunuli tam (1999 – 2006) a od roku 2007 je místem dění maličký přírodní amfiteátr na konci obce.

Po úspěšné premiéře v roce 2009 byl festival dvoudenní a po celou dobu se o zvuk staral zvukařský tým Jirky Elgera. O páteční program na scéně amfiteátru se postaraly tyto skupiny:

Šidlo (www.sidloband.eu) hraje tradiční bluegrass v osobitém podání, příležitostně je v jejich repertoáru slyšet také vlastní otextované věci. Vypadá to tak, že se vyrovnali s odchodem jejich bývalého mandolinisty. Na tomto postu hrál totiž nově Jirka Dvořák (The Log) a spolupráce s ním vypadá slibně.

Tieň (www.tien.eu.sk) se zaměřuje na slovensky zpívaný bluegrass, texty mají vlastní i převzaté. Neodmyslitelnou součástí jejich vystoupení jsou čtyřhlasně zpívané gospely.

Blueland (www.blueland.sk) po Ralphově návratu znovu nabral dech, důkazem čehož je obnovený repertoár i plány na další album.

Twisted Timber (www.twistedtimber.cz) se představil na Bg Večer Festu poprvé. Reakce publika na jejich vystoupení byly natolik podobné pocitům kapely, že po vzájemné dohodě otevírala tato formace i sobotní program. Je jasné, že tu asi nehráli naposledy…

Páteční oficiální večer pak uzavírali muzikanti kapely G-runs ´n Roses (www.g-runs.com) . Zahráli své nejlepší pecky a svoje vystoupení ukončili dvojitým přídavkem. Není bez zajímavosti, že letos jak na EWOB v Holandsku, tak na festivalu v La Roche-sur-Foron získali titul nejlepší evropská kapela.

Krátce po 23. hodině bylo jasné, že tento večer ani zdaleka nekončí. Díky tomu, že bar byl otevřený nonstop, debaty o všem možném mohly pokračovat při ohni nebo u stolů, kde se jamovalo ještě hodnou chvíli, a tak ti, co se ráno přišli probudit kávou, střídali těch několik vytrvalců z předcházející noci.

Protože program v sobotu začínal až popoledni, bylo dostatek času dospat zameškané nebo si zpříjemnit volný čas krátkou procházkou po okolí. Obec Horná Poruba leží v Ilavské kotlině mezi dvěma kopci, ze kterých hlavně Vápeč (956 m.n.m.) je dominantou Strážovských vrchů a často vyhledávaným místem turistů.

Sobotní program otevřela, jak již bylo zmíněno, až krátce po 14. hodině skupina Twisted Timber. A pak se již na scéně objevili muzikanti následujících kapel:

The Log (www.thelog.cz) se prakticky od svého začátku soustřeďuje na sound kapely Stanley Brothers, a tomu odpovídá jak instrumentální obsazení, tak repertoár, stavba vokálů i zpěv na jeden mikrofon.

Sestava Gospel Paráda je vyvrcholením nadstandardně přátelských vztahů mezi kapelami Minigrass a Dřevěná Tráva a jejich vzájemné lásky k bluegrassovému gospelu. Dosud je bylo možné shlédnout jen na Slovensku, drtivou většinu svých vystoupení odehráli, lépe řečeno odzpívali právě tady v Horní Porubě.

Candy Floss je sestava okolo banjistky Simony Schmidtové, v poslední době se dostávají do povědomí širší veřejnosti. Přišli s novým mandolinistou (Michal Barok) a předvedli nové věci ze svého připravovaného debutového CD.

Ačkoliv Country Coctail existuje už víc jak čtvrt století, na Slovensku jsou prakticky neznámou kapelou a jak sami přiznali, není se čemu divit (hráli zde naposledy někdy v 80. letech minulého století) a byli skálopevně rozhodnutí něco s tím udělat. Sound takto znějících kapel je už dávno pryč a nejen proto byl tento „hudební koktejl“ velmi příjemným osvěžením. Po skončení festivalu vždy dělám mezi publikem takový malý soukromý průzkum oblíbenosti kapel a tato formace se umístila na pomyslném třetím místě tohoto ročníku. Abych nezůstal dlužný ostatní místa – na druhém Twisted Timber a vítězem se stal pochopitelně Monogram.

Následovala krátká přestávka, během které se odevzdávaly ceny. Oceněnými bývají ti, kteří nějakým způsobem buď velmi nebo dlouhodobě pomáhají Bg Večer Festu. Tento rok byla takto oceněna trojice (Janka, Janka a Miška), která má v posledních letech na starosti občerstvení v baru. Případné výhrady a stížnosti na jejich adresu však nedoporučuji doručovat osobně… 🙂 A po přestávce se pokračovalo.

Krok (www.bluegrass-krok.eu.sk) hrává na tomto festivalu každoročně a jaksi neodmyslitelně k němu patří. Tohle však platí také o jejich přínosu slovenskému bluegrassu. Některé skladby od nestorů Jaroslava Nečesaného a Braňa Blahovce už v podstatě zlidověly a často se hrávají na příležitostných jamech. Navzdory jejich dlouholeté existenci i tento rok přišli s novými skladbami a třeba podotknout, že celé vystoupení bylo výborné. Jedno z nejlepších, jaké jsem kdy od nich slyšel. A slyšel jsem jich nespočetně.

Také Dřevěná Tráva (www.drevenatrava.unas.cz ) je v Horní Porubě velmi známou a populární kapelou. Přicházejí k nám až z daleké Plzně (a okolí) a jejich vystoupení pokaždé provází pro ně tak typická dynamika. Ani tento rok nebyl výjimkou. I když mají svůj domov nejdále, odcházejí mezi posledními (až v neděli popoledni) a jsou neodmyslitelnou součástí nedělního dopoledního jamu.

Ke slibovanému a tolik utajovanému překvapení tohoto ročníku nakonec nedošlo… Je to škoda, protože se jednalo o znovuobnovení jedné, v minulosti velmi úspěšné, bluegrassové kapely téměř po dvaceti letech. Nevadí, možná příště budeme mít větší štěstí. A tak mohla přijít na řadu tombola… Jak jsem už zmiňoval v úvodu, tento rok jsme měli menší výročí (15 roků), proto byla tombola skutečně bohatá, cen bylo požehnaně a jejich losování zabralo tolik času jako vystoupení jedné kapely.

Po tombole pak poslední blok odstartoval zvolenský Viagrass. Tento lechtivý název jako kdyby naznačoval, čeho všeho jsou chlapci schopni a co všechno mají v plánu dosáhnout. Moderní repertoár mají prošpikovaný vynikajícím instrumentálním výkonem, konec konců jde o ostřílené hudebníky. Letošní sezóna je pro ně úspěšná a potvrdili to svým výkonem i na patnáctém Bg Večer Festu.

Ani GrassCountry (www.grasscountry.net) netřeba obzvlášť představovat. Kapela vsadila na mladou talentovanou zpěvačku Natálku Mikuškovou a jak napovídá samotný jejich název, hrají muziku na rozhraní těchto dvou žánrů.

Večer pomalu vrcholil a na pódiu to rozbalili Křeni (www.bgkreni.sweb.cz). V poslední době jejich úsilí a hudební výkony vnímá okolní svět velmi pozitivně, důkazem toho jsou výborné recenze na jejich poslední album „Lucky Man“ (2009) i loňské první místo ve francouzském La Roche-sur-Foron. Navzdory jejich mladému věku rozhodně nejde o nějaká „ořezávátka“. Patří k české špičce a také tentokrát předvedli velice solidní výkon.

Všechno to ukončil krátce po půlnoci po několika přídavcích pražský Monogram (www.monogram.cz). Jejich návrat po jedenácti letech na „desky, které (doufám, že nejen) na Slovensku znamenají bluegrass“ proběhl na vysoké úrovni. Po dvoudenním maratónu bluegrassu publikum dokázalo, že umí patřičně ocenit i kapelu, která hraje na úplném konci programu. Přesně o půlnoci jejich koncert sice na chvíli přerušil výpadek elektrického proudu, ale tak to všechno asi mělo být. Ten koncert byl prostě úžasný…

Závěrem chci poděkovat všem kapelám, které tu vystupovaly, sehranému tandemu zvukařů (chlapci, díky za skvěle odvedenou práci!), obci Horná Poruba (jako spolupořadateli BgVF) za pomocnou ruku, sponzorům (Združenie priateľov bluegrassu) a partnerům akce, organizátorům festivalu za všechen ten čas a ochotu a v neposlední řadě také všem zúčastněným návštěvníkům za skvělou atmosféru.

Pavol „Reyo“ Daňo, Slovensko, srpen 2010 (překlad a úprava pro BGCZ.net Milan J. Kalinics)