Na sklonku měsíce října, přesně řečeno 29. října 2011 se v Chabařovicích, v místním kulturním domě Zátiší, konal 1. ročník bluegrassového festivalu „Chabařovická struna“ a protože jsem slíbil, že o tomto festivalu napíšu pár řádků, a protože již od jeho skončení uplynulo sedm dní, rozhodl jsem se, že chvilku před dnešním nedělním obědem věnuji malému ohlédnutí za tímto modrým festivalem…

Vnímám, že být pozitivní součástí dnešní doby, je přinejmenším obtížné… Všichni se tak nějak plácáme ve víru relativní nepohody, a to kultuře jako takové (v komplexním pohledu) nepřeje… Lidi se přibližně od roku 1990 neustále honí za prachama a kulturu nestíhají buď časově, nebo finančně. Ještě před patnácti lety bych napsal, že se lidi honí za prachama, protože konečně můžou, ale dnes se valná většina za prachama honí proto, že opravdu musí… V konečném součtu jde pak o to, že mnozí mají (z různých důvodů) hluboko do kapsy… Myslím, že lidi jsou z dnešní doby unavení a otrávení… Pak, zcela logicky, není chuť jít za zábavou, a utratit nějakou tu kačku… Kultura strádá. Toto nejsou nářky, toto jsou částečně popsaná fakta…

Na nepříznivé aspekty doby však jednoznačně kašlou všichni ti, kteří jsou zamilovaní. Nakonec, tohle platilo vždycky… Martin Fridrich (z kapely COP) a Ivča Danešová (zvaná Vlčice) bezpochyby milují muziku – tu modrou, bluegrassovou, a to je určitě přivedlo k nápadu uspořádat bluegrassový festival. Svůj nápad naštěstí dotáhli do konce, a tak se narodil nový, modrý festival…

Do Chabařovic pozvali rovných deset bluegrassových kapel a jejich výběr zaměřili na celou ČR. Díky tomu získal festival hned v úvodním ročníku punc kvalitní celorepublikové přehlídky… Nevím, kolik diváků si tento festival vychutnalo od samého začátku (úderem sobotního poledne) až do jeho úplného konce, tak jako já, ale i ti, kteří přišli v jeho průběhu, nebo jen na chvíli, třeba jen na tu „svou“ kapelu, určitě neprohloupili…

V Chabařovicích bylo pohodově, dobře a teplo… Útulný a čistý sál, sympatická obsluha za oběma bary, velmi dobrý zvuk Jirky Zajíce a velmi dobrá bluegrassová muzika. Tohle všechno nakonec přilákalo cca 80 platících diváků, kteří spolu s účinkujícími vytvořili přibližně stopadesátihlavý dav se zájmem o bluegrass…

Vystupivší skupiny (Od plotny skok, Lást Kafe, Trativod, Northern Ride, Bruno Unit, Monokl, Fiddle Dedee, The Bee Line, Dessert a Jirka Králík & Rowdy Rascals) jednotlivě hodnotit nebudu, neboť nejsem hudební kritik, ani jím být nechci… Naopak. S čistým svědomím můžu říct, že se mi líbily všechny kapely (přirozeně, některé malinko víc), které vystoupily… Každá hrála osobitě – po svém, tak jak to cítí, a všem jsem uvěřil, že to, co hrají a jak to hrají, hrají od srdce a s láskou…

Pamatuji si doby, kdy každý takový podobný festival byl i z pohledu samotných účinkujících kapel vnímán především jako „souboj“ s konkurencí… Chápání a propagace muziky a žánru mi v tomto kontextu vždy přišlo dost „laciné“ a jsem rád, že tohle jsem v Chabařovicích necítil… Naopak, jako by všichni táhli za jeden modrý provaz, za udržení a záchranu našeho milého bluegrassu.

Do Chabařovic dorazily i osobnosti jako Martin Mikuláš či Jarda Průcha. Přivezli na ukázku nádherné a vzácné nástroje, na které si mohli v rámci nočního jamování zájemci zahrát… a věřte, hrálo se jak o život… I po desetihodinovém maratonu, který obstarali účinkující, se jamovalo dlouho do rána… Dokonce na dvou místech kulturního domu.

První ročník Chabařovické struny je za námi. Povedl se, ale je jasné, že to nejhorší na pořadatele Martina Fridricha a Ivču Danešovou teprve čeká… Totiž připravit ročník druhý. Z vlastní zkušenosti vím, že to mnohdy bývá mnohem složitější. Přesto věřím, že když jim pomůžou ti, kdo tuhle muziku milují, tak se to určitě povede…

 

Jan “Mušák” Moucha