Jarda Pertlíček – Thirty Years of… Grass – 22. ledna 2011

V sobotu 22. ledna 2011 jsem se na pozvání Jardy Pertlíčka vydala do Plzně, abych na vlastní oči a uši byla při jeho oslavě Thirty Years of Grass… v plzeňském Divadle pod lampou.

K tomuto úctyhodnému výročí si pozval všechny své bývalé spoluhráče, mentory i kamarády. Divadlo se kompletně naplnilo již hodinu před začátkem a spousta lidí musela zůstat stát, či zůstat nahoře v baru.

Nejdřív trochu historie… Jardovi učarovaly písničky Greenhornů a Fešáků a hlavně zvuk banja Marka Čermáka a Pavla Brümera. Jednou ho kamarád pozval do plzeňského Centra na koncert Copáků. A tam této muzice propadl úplně. V muzikantské šatně se seznámil s Vláďou Ptáčkem, který ho naučil poslouchat a chápat banjo a stal se jeho učitelem.

V osm hodin večer se mikrofonu ujal Michal Kovács, přivítal všechny přítomné a hosty a na scénu nastoupila první Jardova kapela, založena v roce 1981 – Vrkoč. Skupina silně ovlivněná plzeňským soundem Copu se dostala tehdy do celostátního kola Porty. Zahráli nám Ztracenou lásku (Faded Love), několik dalších písní a Jardovi jako dar předali dort. Aby těch výročí nebylo málo, ještě slavil narozeniny Michal Kovács, který dostal od Petrlíčků vlastnoručně vyrobenou slanou kytici. I já z ní dostala o přestávce kousek. Byla moc dobrá!

Další gratulanti, kteří nastoupili na pódium, byli Chval Brothers Quintet – CHBQ. Ti měli premiéru na BG Marathonu v roce 1983. Vystřídalo se u nich spousta muzikantů, neboť hoši v mezičase chodili na vojnu a jednu dobu tam účinkovali i Jarda Štěrba a Jirka Vopava. Chval Brothers hráli dokonce i v legendární švýcarské Mahogany Hall. Předvedli nám kromě jiných také píseň Poslouchám Juke Box (od Seldom Scene znáte jako Through the Bottom of the Glass)… Vedle Alice Popové s nimi jednu dobu zpívala i Pavlína Braunová, která později beze stop zmizela… Jardův souputník z obou kapel Tomáš Hněvsa mu jako dar věnoval zvláštní doutník. Jirka Vopava se bohužel omluvil, protože ten večer měli v Českých Budějovicích s Copem náhradní koncert za vánoční vystoupení s Druhou trávou – které bylo z důvodu onemocnění Roberta Křesťana tehdy zrušeno.

Další kapela vznikla v roce 1986 a jmenovala se Centrum. Překvapilo mne, že jako zdroj inspirace udali i brněnské „Ucho“ Míši Hromčíka s jejich krásnými vokály. Zamilovali si bluegrassový gospel a v repertoáru měli věci od Doyle Lawsona i Country Gentlemen. Zahráli nám mimo jiné Halleluja…

V roce 1991 prý mělo jet Centrum hrát do Skandinávie, ale nějak to všem členům nevycházelo. S Petrem Vrobelem a dobristou Zdeňkem Zavadilem dali tedy dohromady sestavu muzikantů posbíraných z různých kapel, a tak vznikla BG Collection. Ta s velkým úspěchem odehrála oba švédské festivaly Torsaker a Vastervik.

V únoru 1996 jeli hrát s touto formací do Německa na akci pořádanou Country & Western Friends Koetz, kde se jim naskytla jedinečná příležitost otvírat koncert bluegrassové veličiny Doyle Lawsona. (Doyle Lawson & Quicksilver bude mimo jiné letos 16. května vystupovat v Praze. Koncert pořádá skupina Monogram… viz též pozvánka zde na BGCZ.net). Já jsem BG Collection poprvé viděla na Dobrofestu v Trnavě v druhé polovině devadesátých let. Také tato kapela odehrála několik věcí, jako třeba Hello Mary Lou, či Old Home Place.

V květnu 1990 přijela do tehdejšího Československa kapela Sam Bush & Friends (Sam Bush, John Cowan, Laurie Lewis a Nick Forster). Na jejich koncertě se Jarda zamiloval do mandolíny a to ovlivnilo jeho další muzikantskou dráhu. Kolem roku 2003 mu prý najednou nějak přestalo „chutnat“ banjo a uvědomil si, jak ho oslovuje sound Tima O’Briena, a jeho tehdejších O’Boys. Založil skupinu Apple, se kterou nám na tomto jubilejním koncertě, tentokrát již na mandolínu, odehrál několik věcí. Pavel Hudy ze skupiny Apple mu předal další dar, a to nový nástroj – oktávovou mandolínu z dílny Pavla Sučka. Doufám, že na některém z příštích vystoupení nám na ni už něco zahraje.

Následovalo další překvapení. Michal Kovács uvedl skupinu Mama’s Surprise – Maminčino překvapení a na scénu přišli Jardovi synové, dvojčata Marek a Martin, kteří posluchačům zahráli společně s tátou Norwegian Wood.

Po přestávce nastoupila na pódium současná sestava skupiny Apple. Zpěvačka Monika Hudyová na flétnu a perkuse, Láďa Čepička s kytarou, Michal Kovács s elektrickou kytarou a dobrem, basista Pavel Hudy a bubeník Milan Srvátka. Na řadu přišel i další Jardův nástroj, rezofonická mandolína, na kterou nám zahrál tradicionál Old Joe Clark.

Další překvapení zažila Jardova manželka Dana, když ji pozval na jeviště, předal jí kytici růží, knížku svých textů a básní a poděkoval jí za všechna ta dlouhá léta manželství a krásnou rodinu. To bylo velmi dojemné…

Pomalu se blížilo finále. Na jeviště nastoupili všichni jeho přítomní spoluhráči za těch třicet let. Bylo jich příliš mnoho, abych si je všechny mohla zapamatovat jmény. Každopádně nám nakonec společně zahráli Will The Circle Be Unbroken a pak ještě přidali Country Roads.

Nádherný koncert skončil a my přejeme Jardovi ještě hodně inspirace, krásné muziky a úspěchů do dalších nejmíň třiceti let. Po koncertě většina účinkujících zašla do plzeňského Radio Klubu, kde se slavilo a jamovalo dál…

Lilka Pavlak v Bülachu, 8. 2. 2011 (pro bgcz.net upravil a doplnil Milan J. Kalinics, 9. 2. 2011)
Autor fotografií je Lilka Pavlak