Koncert K+K Bandu, KC Zahrada 14. 2. 2009 – reportáž

Koncert skupiny K+K Band proběhl v sobotu 14. února 2009 od 20:00, předcházel mu workshop moderní hry na mandolínu pod vedením Martina Krajíčka. Celá akce se konala v Kulturním centru Zahrada v Praze na Chodově.

Na tuhle akci jsem byl velmi zvědav z mnoha důvodů. Nahrávky skupiny KK Band patří už dlouho k mým nejoblíbenějším deskám, naživo jsem tuhle originální sestavu dosud nezažil, vystoupení je poskrovnu. Tentokrát se nám kapela představila pouze v poloviční sestavě, díky tomu ovšem patřil veškerý prostor jádru kapely. To bylo kompletní: mandolína a piáno. Martin Krajíček a Zdeněk Král. O to vzácnější příležitost. Duo těch dvou nástrojů není úplně běžná kombinace. Osobně jsem zatím v tomhle ohledu narazil pouze na jednu paralelu – toto nástrojové obsazení je možné slyšet na (výborné) desce „New River“ Davida Grismana s Denny Zeitlinem.

Na Chodov jsem dorazil už odpoledne, abych se mohl zúčastnit i části mandolínového workshopu. Pouze jako divák, na mandolínu nehraji, přesto jsem velký nadšenec mandolínové muziky. Žáků přišlo tak akorát, tuším něco málo přes deset. V době mé přítomnosti se probírala zejména rytmika, Martin nám dal dost tipů na různé rytmické patterny, tipy, jak timing ozvláštnit, doplnit o různé překvapivé prvky… věci které je při využití mandolíny v rocku či jazzu vhodné umět použít. Praktické pro všechny přítomné bez rozdílu technické zdatnosti. Určitě pro mnohé velká inspirace. Řeč přišla i na různé speciální techniky hry jako použití umělých flažoletů apod., ukázku ladění mandolíny do kvint… Nakonec došlo i k předvedení Martinovy elektrické mandolíny Vivian v kombinaci s různými efekty.

Závěr workshopu patřil Mírovi Váňovi, jednomu z předních stavitelů akustických nástrojů u nás. Původně houslař, nyní se specializuje na zejména na stavbu mandolín, přičemž zásadní inspirací jsou pro něj nástroje stavěné ve dvacátých letech Lloydem Loarem. Mám potvrzeno, že výsledky jeho práce skutečně stojí za to. Navíc je to rovněž velmi zkušený hráč. Povyprávěl nám o stavbě nástrojů, výběru dřev, laků… došlo i na praktickou ukázku způsobu „ladění“ přední desky.

K vyzkoušení byly některé nástroje z jeho dílny na místě k dispozici (vesměs v majetku některých účastníků) a pro porovnání i jeden nástroj Gibson, vyrobený jedním z nejuznávanějších stavitelů mandolín na světě, nedávno tragicky zesnulým Charlie Derringtonem. Ten se proslavil zejména úspěšnou opravou mandolíny Billa Monroe, již dával dohromady doslova z třísek…

O Kulturním centru Zahrada vím dlouho, ale teď poprvé jsem se tam dostal. Překvapilo. Příjemně. Jak zajímavým programem (o tom jsem věděl), tak pěkným prostředím. Hezky zrekonstruovaná budova, už z venku laděná do uklidňující zelené barvy… taková oáza klidu a pohody uprostřed šedi Jižního města. Moc potřebná věc. Koncert proběhl přímo v atriu, což se nakonec ukázalo jako pozitivum. Žádný svazující sál kulturáku… dost prostoru, dost vzduchu, nějaká ta vzrostlá zeleň v květináčích, volný přístup k baru naproti pomyslnému pódiu, veskrze příjemná atmosféra, skoro jako letní festiválek. Nebo jak když hrají u vás doma v pokoji? Podobné pocity jsem měl.

Vystoupení bylo rozdělené na dva sety. Pánové nám zahráli skladby z obou alb K+K Bandu „Šoulet“ (2000) a „Ve čtvrtek na jaře / Thursday In Spring“ (2002), Zdeněk Král zahrál navíc i jednu ze svých úžasných klavírních improvizací. Že oba muzikanti hrají neskutečně dobře snad ani není třeba zmiňovat.

Martin při hře na mandolínu využívá různé techniky, včetně ne úplně běžné hry prsty nebo třeba hru slide. Ve druhém setu přibral i elektrickou mandolínu. Zejména přítomní mandolinisté – absolventi workshopu si určitě přišli na své… Zdeněk pro změnu piáno prostřídal s klávesami.

V uvádění koncertu se oba muzikanti střídali. Mluveného slova bylo minimum, prakticky se omezilo na představení jednotlivých skladeb. Což vůbec nevadilo, protože v tomto případě jsou už samotné názvy uměleckým dílem a svou hravostí plně odpovídají muzice, kterou reprezentují.

Jak to jen nějak výstižně charakterizovat … Honza Skovajsa, který má tuhle akci na svědomí, v pozvánce jejich muziku popsal jako „originální, jazzově hravou hudbu s prvky new acoustic music nabitou pozitivní energií“. To potvrzuji. Nic výstižnějšího mě nenapadá. Uvolňující, veškeré starosti a stres spolehlivě odbourávající muzika přenáší do úplně jiného světa. Nutno zažít. Nijak hlasitá, spíš komorní hudba. Martin nás na začátku vybídl, ať se posadíme pokud možno co nejblíž, pokud chceme něco slyšet (stejně jako před pár lety na jednom příležitostném vystoupení Ma-ma-ma-mandolin quartetu, kde se hrálo bez aparatury), nicméně díky skvěle zvládnutému zvuku to tentokrát nebylo úplně třeba.

Sál se nakonec i relativně zaplnil, většina stolků byla obsazena, a ti pozvaní, které neodradilo avízo mírně obskurního nástroje, jakým mandolína pro běžného posluchače je, a přišli třeba ze zvědavosti, mi dali na jevo, že se jim tahle muzika líbí.

Dva přídavky nestačily, Martin se Zdeňkem museli přidat ještě třetí, údajně úplně čerstvou skladbu, která si tak zřejmě odbyla svoji premiéru. Hudební zážitek to byl famózní, myslím, že většina návštěvníků si jak z dílny, tak z koncertu odnášela jen ty nejlepší pocity. Nezbývá než se těšit na nějaké další vystoupení, a samozřejmě také na připravovanou třetí desku KK Bandu, která by údajně měla spatřit světlo světa již letos, a ze které měli všichni přítomní možnost slyšet naživo ukázku se stylovým kkbandovským názvem „Sekaná“.

Na závěr pár užitečných odkazů:

KC Zahrada:
http://www.kczahrada.cz

Stránky kapely K+K Band:
http://bandzone.cz/martinkrajicek

Stránky výrobce mandolin Miroslava Váni:
http://www.vanamandolins.com

Vojta Černý