V Horné Porubě mne bratři Zielonkové pozvali na Mandolin party. Vzpomněla jsem si, že jsem tam byla pozvaná kdysi dávno před mnoha lety, ale bohužel mi to tehdy nevyšlo. A už jsem o tom dál neslyšela. Na besedě o bluegrassu v Karviné v předvečer festivalu Bluegrass Dokořán se Mlok o této akci párkrát zmiňoval, tak jsem si řekla, že letos tam určitě musím jet.

V roce 2013 na festivalu Bluegrass Džem jsem se dozvěděla, že právě na tomto místě se dříve konávala ta legendární Mandolin party. Také jsem tam poprvé viděla kapelu Red and White, s bratry Zielonkovými a byla jsem z nich nadšená. Ve Slezských Beskydech se mi moc líbilo, tak jsem se tam ráda vrátila ještě v letech 2014 a 2016. To už se areál pěkně vylepšil. Kulisy připomínající americké pohraniční městečko někde na divokém Západě prý právě pro Mandolin party před mnoha lety namaloval kamarád z Karviné Josef Jeppe Bankó.

Letos mi tedy štěstí přálo a já se tam konečně dostala. Nedalo mi to, a vyzpovídala jsem Mloka, abych se o tomto festivalu dověděla trochu víc. Třeba vás to také bude zajímat, takže pokračuji jeho slovy dál (kdo chce, může to přeskočit):

V Karviné v r.1974 začal fungovat Folk & Country klub, který v rámci své bohaté činnosti roky pořádal např. republikově populární hudební přehlídku „Zpívající totem“, „Bluegrassový festival na Ostrém“, soutěžní přehlídku protest songů „Černá růže“ či se organizačně výraznou měrou podílel na zajištění oblastních a také krajských kol festivalu Porta. Také díky této činnosti se v Karviné postupně vytvořilo zázemí pro rozvoj bluegrassu, postupně vznikly skupiny Bowle, Unce či Drops a také úspěšně rostl počet bluegrassových příznivců.

Z důvodu dlouhotrvající rekonstrukce budovy, ve které měl FCK své působiště (klubovnu si tehdy členové FCK z velké části vybudovali vlastními silami) se těžiště bluegrassového dění přesunulo do nově vzniklého Klubu „MAJKA“ tehdejšího ZK ROH Dolu 1. máj, ve kterém velice rychle vznikla samostatná „Bluegrassová sekce“, sdružující karvinské muzikanty, vyznavače a příznivce bluegrassu.

Stěžejní akcí této sekce se v roce 1983 stala přehlídka Mandolin Párty, která se velice rychle stala mezi příznivci bluegrassu v celém tehdejším Československu velice populární, a to nejen díky její muzikantské úrovni, ale také například oceňováním nejlepších mandolinistů, tradičně stylovou výzdobou, působivými plakáty, celkovým organizačním zajištěním a pochopitelně také skutečně nadšenou „bluegrassovou atmosférou“, která na akci pokaždé vládla.

S různými peripetiemi se karvinským bluegrassovým nadšencům dařilo tuto akci udržovat při životě až do roku 1995, kdy se kapitola pořádání MP v areálu Kamenité na několik let uzavřela. V této době již také (z celkem pochopitelných důvodů) již Klub „Majka“ neexistoval, takže se karvinští příznivci bluegrassu (ale také country, folku či trampu) soustředili kolem vzniklého malého baru a posléze prostorné hospody COUNTRY STYLE, kdy se díky jejich aktivitě první pokus o navázání na historii MP konal v roce 2003 v Karviné.

Tento pokus byl tak úspěšný, že se další dva ročníky (2004 – 2005) této přehlídky opět konaly ve Vyšních Lhotách. Poté opět nastala několikaletá pauza a další tři ročníky se v letech 2009, 2010 a 2011 konaly v prostorách u karvinské restaurace Oáza. Poté opět populární „Mandolína“ řadu let žila jen ve vzpomínkách jejich přímých účastníků, ať již muzikantů či diváků.

No ale díky nástupu „mladé bluegrassové generace“ se poslední pokus o reinkarnaci MP konal loni, opět na Kamenitém, ukázalo se, že je na co navázat, že přes ty uplynuvší roky si „Mandolína“ mezi bluegrassovými kapelami a vyznavači bluegrassu stále udržuje svou dobrou pověst…

Josef Mlok Grim

 

Tak a můžu pokračovat. MP od loňska organizují bratři Marian a Adam Zielonkovi společně s nestorem karvinského bluegrassu Ladislavem Toresem Bilinským.

Festival vypukl Ve Vyšních Lhotách v areálu Kamenité 23. července2022 ve tři odpoledne. Na scénu nastoupila řada přítomných muzikantů a předvedli nám skladbu Hanka Williamse Hey, Good Lookin´. Pak se již slova ujal Josef Mlok Grim. Všechny nás přivítal na letošní právem československé přehlídce, které se zúčastnilo šest kapel, tři české a tři slovenské.

Mandolin party 2022 – zahájení

Po zahájení pokračovala jako první skupina BG Styl – Bluegrass s lidskou tváří – která se silně postarala o rozvoj této muziky na Ostravsku. Kapela hraje ve stejném složení již 25 let a na kytaru hraje a zpívá zaslouženě zvaný „otec ostravského bluegrassu“ Láďa Duda, na banjo Jirka Mitrych, dobro Aleš Zegzulka, na mandolínu Libor „Čenda“ Cenek a na kontrabas Kamil Méda Tománek. Již dlouho se neorientují pouze na tradiční bluegrass, ale mohli jsme od nich slyšet i ragtime, country a v repertoáru mají dokonce i folklórní okénko. Jejich nejsilnější stránka jsou ale dodnes gospely.

Kapela na oplátku přivítala moderátora Mloka, držitele Zlaté Porty, jako otce všeho, co se muziky týče na Ostravsku děje. Jejich první písnička byla No Hiding Place Down Here. Láďa Duda nám zazpíval Kentucky Girl, následovala spousta dalších, jedna hezčí než druhá. Také mne potěšili výborným dobrem. Uprostřed jejich vystoupení se přihnala bouřka a oni se pokoušeli rozehnat mraky instrumentálkou Na motoru – kvapíkem od Frantiska Kmocha. Když nám kapela zazpívala trampskou Houpy hou a pomalu přestávalo pršet, připravili si pro mne nečekané překvapení. Mlok mne zavolal na jeviště a představil mne obecenstvu. Přivedl mě do rozpaků, protože nerada mluvím na veřejnosti. Radost mi ale udělali tím, že mi věnovali písničku Angel Band…

Další v řadě byla má oblíbená slovenská kapela Funny Beans. Ačkoli existují teprve čtyři roky, moc jim fandím, jsou fakt výborní. Prý se den předtím zúčastnili jam-sessionu (kde bych určitě taky ráda byla) a trval skoro do rána… Ale únava na nich vidět nebyla. Vynikající housle Michala Kováče, kytaru obsluhuje a krásně zpívá známý výrobce mandolín Martin Hlavatý, na druhou kytaru Robert Oravec a na mandolínu hraje a zpívá Dušan Zapalač. Jako posila na basu se nám tentokrát předvedl Sancho Tomka z Bluelandu. Nejen já je mám moc ráda, přijela za nimi i početná delegace fanoušků z Horné Poruby.

Další v řadě byla kapela hrající BG trochu jinak, než jsme zvyklí (byla zmíněna již nahoře) Red and White, s pořadateli, bratry Zielonkovými, Marianem na kytaru a Adamem na mandolínu. S nimi na baskytaru hraje, zpívá a písničky skládá jeden ze zakladatelů karvinského FCT klubu Apostolis „Ben“ Konstantinidis..Pozvali si na jeviště paní místostarostku Kamilu Kurkovou, které můžeme poděkovat za to, že se s její podporou MP tady může konat a předali jí kytku. Prohlásila, že se už těší na další ročníky. My pochopitelně taky.

Hoši hrají převážně vlastní tvorbu a letos se stali absolutními vítězi finále 25. ročníku regionální česko-polsko-slovenské soutěžní přehlídky CWT muziky Moravský Vrabec. Pro mě jsou fakt jedna z nejlepších kapel. Jako bratrské duo bych je mohla přirovnat k talentovaným bratrům Malinovým, Jahodovým atd. Už když jsem je poznala před devíti lety, ptala jsem se, po kom asi ten talent mají… Mlok mi prozradil, že jejich táta Marian hrál na banjo v kapele Pastoři, kde jejich maminka Zdena zpívala. Tak jak je vidět, jablka nepadla daleko od stromu. Jejich vystoupení bylo vynikající. Moc jim fandím!

Další kapela Endless Road z východního Slovenska pro mne byla premiérou. Letos prý úspěšně vystupovali na EWOBU v Holandsku. Někteří je možná taky viděli nedávno na festu Dobré rybníky na Slovensku. Založená byla v roce 2019 a jejich repertoár tvoří vlastní i převzaté písničky nejen od bluegrassových interpretů, ale i současnou populární hudbu si upravují pro bluegrassové nástroje. Chtěli by se prosadit na bluegrassové scéně a dokázat, že i na východním Slovensku má bluegrass svoje zastoupení i fanoušky. Hrají ve složení Martin Macejko mandolína, zpěv, Tomáš Kulka basa, Peter Kolárik kytara a Peter Henriczy banjo. Jejich zpěvačka a houslistka Eva Koláriková má moc příjemný hlas. Rozloučili se s námi instrumentálkou Ralley Tatry. Pěkně se poslouchají a přeji jim, ať se jejich plány vyplní. Zaslouží si to!

Další skupina byla FEST! Hrají dle svých slov silný, „fest. Bluegrass“. Také jsem je už dřív zažila v trochu jiné výborné sestavě. Jejich jádrem ale zůstávají bratři Zielonkové, na banjo hraje Petr „Zlaťák“ Goldman a na basu Marek Tomíček, který taky krásně zpívá. Vznikli již v roce 2015 a zakládají si na tom, že tvoří převážně vlastní hudbu s texty v češtině, aby si jejich posluchači užili nejen melodii, ale i rozuměli, o čem vlastně zpívají. Každé jejich vystoupení je jiné a vždy nás mají čím překvapit Patří již dávno k mým oblíbencům.

Poslední kapela, jako třešnička na dortu, byl mezinárodní Blueland. Ty jistě všichni z vás dobře znají, tak je nemusím představovat. Bratři Tomkové, Ralph Schut a již podruhé jsem s nimi zažila jejich nového mandolinistu Milana Marka. Byl tam ale i ten původní Pavel Daňo, který má zřejmě teď jiné povinnosti.

Po celou dobu festivalu stál vedle pódia stolek se šesti zavařovačkami od okurek s názvy kapel. Do nich měli lidé z obecenstva příležitost hodit kuličku té kapele, která se jim nejvíc líbila a nakonec dostala cenu. Hádejte, kdo to asi byl? Obrovskou flašku Bošácké slivovice a Album Billa Monroea obdržel Miki Tomka z Bluelandu. Mlok pak oficiálně ukončil tento nádherný festival a mohla začít ta druhá část večera, pofestivalový jam-session. Miki nám dal napít a byla moc dobrá.

Miki z Bluelandu s cenou

O výborný zvuk se tradičně postaral Lukáš „Ašek“ Falkus. Tak zbývá poděkovat všem organizátorům, Mlokovi, dobrovolným pomocníkům, kuchařům, obsluze na baru, zvukařům, přítomným muzikantům a v nemalé míře také obecenstvu, že přijelo v hojném počtu a podporuje tak živou muziku.

Část výborného jam-sessionu jsem sice ještě zažila a mohla tam i zůstat spát… Ale… nejsem na tom zdravotně zrovna nejlíp, takže jsem po půlnoci odjela s Luckou od Adama a jejich maminkou k nim do Havířova. A Lucka, která mne už dopoledne vyzvedla na nádraží v Karviné, mě v neděli ráno opět zavezla na vlak. Tímto jí i Zdeně moc děkuji. Bylo to u vás moc fajn. Už se těším na příští rok!

Mandolin party 2022 – areál

Na další fotky se jako vždy můžete podívat na mém FB profilu…

Lilka Pavlak v Bülachu 25. srpna 2022
(pro BGCZ.net upravil a doplnil Milan J. Kalinics, 26. srpna 2022)