Kamarád Rosťa Čapek, světoznámý stavitel hudebních nástrojů (mimo jiné syn legendárního trampa Krisťáka, zakladatele Schovanek a jejich první banjistky Jarky), mě pozval na tento unikátní koncert v pražském hotelu Pyramida. Koncertu předcházela výstava akustických a historických kytar v předsálí.

Po uvítání se jako první na jevišti objevila trojice muzikantů a spustila nádherný novoakustický ohňostroj. Nenápadný dvoumetrový kytarista ze Slovenska, Michal Vavro, živící se hrou na kontrabas ve slovenském symfonickém orchestru, multiinstrumentalista Ondra Kozák, kterého jste měli možnost vidět v mnoha skupinách, jako Křeni, Petr Brandejs Band, Fragment, Blackjack atd., momentálně hrající v nejúspěšnější česko-holandsko-slovenské kapele G-runs’n Roses. Jako třetí v řadě snad nejlepší slovenský jazzový houslista Stanko Palúch. Možná ho znáte z jeho kapely Trio Pacora. Také hrával jeden čas ve Svaťa Kotas Bandu, Teagrassu, Fragmentu, Druhé trávě atd.

Dalším vystupujícím byl kytarista s německým pasem a českým jménem Sammy Vomáčka. Ten rozpačitě řekl, že neví, jak bude moci během deseti minut, které mu Rosťa vyhradil, ukázat vše, co se pracně naučil na kytaru za dlouhých padesát let. Zahájil písní Travelling Man, přes swing přešel k jazzu a předvedl toho opravdu dost, něco od Django Reinhardta, Fats Wallera či Ellingtonův Caravan ve své úpravě.

Jediná kompletní kapela tohoto večera, která spolu opravdu regulérně hraje, byla nová česko–slovenská formace East-West. Její členové jsou Michal Vavro – kytara, Ondra Kozák – mandolína, Filip Baťo – banjo a Erik Banič – basa. Jako host si s nimi zahrál Stanko Palúch na housle. Zahájili písní Don’t Say Farewell, kterou zazpíval Michal Vavro. Následovala další novoakustická smršť v podobě instrumentálky Ondry Kozáka. Neuvěřitelný Stanko Palúch exceloval na housle.

Kapela odešla, ale Stanka Palúcha, který musel bohužel za chvíli odjet, s tím, že musí trénovat slovenské hokejisty, pozval Rosťa zpátky na jeviště. A k němu jednoho z nejlepších amerických mandolinistů Mika Marshalla. Mike patřil k zakládajícím členům David Grisman Quintetu a je známý také svou spoluprací s Darolem Angerem, kapelou Psychograss s Tonym Trischkou, s Chris Thilem, Edgarem Meyerem, či se svou německou manželkou – mandolinistkou Caterinou Lichtenbergovou.

Mike prohlásil, jak je šťastný, že si může zahrát zase jednou v Praze vedle všech těch vynikajících muzikantů tohoto večera. Se Stankem si prý již kdysi, asi před dvaceti lety, krátce zajamoval. Tentokrát se viděli jen pět minut v šatně. To co spolu předvedli, však byl neuvěřitelný hudební masakr…

Posledním muzikantem této první části koncertu byl fenomenální mladý pražský kytarista a skladatel David Dorůžka. Ten se již v patnácti letech stal talentem roku jazzové kytary a vystudoval prestižní americkou Berkley College of Music v Bostonu. Jeho hudbu se neodvažuji popsat, musí se slyšet…

Po přestávce nastoupil další zámořský host, kanadský zpěvák a písničkář Paul O’Brien z Vancouver Islandu. Předvedl povětšinou vlastní materiál, na několik písniček si přizval svou zpívající dceru Emilly, u jedné si také zabubnoval na irský bodhran.

Martino Coppo, italský mandolinista, patří také ke světové špičce. Hraje s kapelou Red Wine z Janova a s nimi další den vystupovali na Jamboree ve Strakonicích. Radoval se, že mu to konečně vyšlo zahrát si v Praze. Před dvěma lety se chystal na Rosťovu benefici do Lucerny, ale jeho let byl zrušen kvůli soptění islandské sopky. Místo hraní v Lucerně na něho padal na milánském letišti sopečný prach…

Na mandolu, kterou vyrobil Rosťa Čapek, zahrál Good Day For The Blues.Pak pozval na scénu svůj dávný idol, Mike Marshalla. Zahráli si spolu poprvé v životě a vypálili medley Zlaté střevíčky – Golden Slippers, Kentucky Waltz a New Campton Races…

Mike se předvedl také jako komik a posléze zahrál na své mandocello skladbu od J. S. Bacha. Další instrumentálky následovaly. Prozradil, že miluje brazilskou muziku a že v Brazílii jsou spousty fantastických mandolinistů. Pár brazilských kousků také předvedl. Nakonec spolu s Martinem zahráli a zazpívali Sitting On Top Of The World.

Blížil se závěr večera a jak Rosťa slíbil, nakonec na jeviště pozval všechny zúčastněné muzikanty, s výjimkou Stano Palúcha, který již byl na cestě na Slovensko. Znovu jsme tedy mohli spatřit kapelu East-West, Martina Coppo, Mike Marshalla, Sammyho Vomáčku a Davida Dorůžku. Společně zahráli Minor Swing od Django Reinhardta a Alabama Jubilee.

Úplně nakonec pozval Rosťa ještě na jeviště Paula O’Briena a ten začal zpívat Hallelujah od Leonarda Cohena. Posléze se k němu přidala jeho dcera, a pak i celý sál a bylo to tak nádherné a dojemné, že snad nejenom mně zvlhly oči a běhal mráz po zádech. Obecenstvo si vytleskalo ještě jako přídavek píseň Rolling In My Sweet Baby Arms. Byl to nádherný večer. Díky Rosťo, Ivo Louková a všichni zúčastnění. Byl to opravdu nevšední zážitek, na který budu dlouho vzpomínat.

P.S. Dodatečně se mi několik pražských kamarádů svěřilo s tím, že o koncertě nevěděli, jinak že by tam určitě přišli. Kdo tedy má zájem o podobné akce, které sem tam Rosťa pořádá, ať se příležitostně podívá na jeho stránku www.capek.us – ať zase něco nepromeškáte… A nebo sem na BGCZ.net, kde se téměř na všechny významné akce v Česku objevují se značným předstihem upoutávky (pozvánka na „mistry akustické kytary“ v Praze zde byla zveřejněna také).

Lilka Pavlak v Bülachu, 10. 6. 2012 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 28. 6. 2012)