Na závěr června 2012 jsme měli s Monoklem naplánovaná dvě hraní, a proto tento článek věnuji našemu účinkování na letošním 46. ročníku Porty v Ústí a zcela nově narozenému festivalu Budovský Veget, který se letos oficiálně konal podruhé, respektive potřetí, neboť Budovský Veget zahájil v roce 2010 nultým ročníkem…

Porta 2012 – Ústí nad Labem – 13. – 16. června 2012

Portu 2012 jsem měl možnost si užít v plném rozsahu, neboť jsem na tomto festivalu participoval jednak jako spolupořadatel, působil jsem v roli moderátora a též jsem se na tomto festivalu s Monoklem představil i jako účinkující.

Ústecká Porta, jak jsem ji letos prožil, bezpochyby ukázala, že tento tradiční soutěžní festival bude muset projít další systémovou změnou. Obdobnou, jakou prošel někdy před čtyřmi lety, kdy se soutěž o Autorskou Portu přestěhovala z letního kina blíž k lidem – na Lidické náměstí, což s odstupem tří let lze hodnotit jako krok správným směrem.

Letos byl program Porty v Ústí rozprostřen do čtyř dní, ale kladně lze hodnotit pouze tři z nich, a to středu 13. 6. 2012, čtvrtek 14. 6. 2012 a pátek 15. 6. 2012. Sobota 16. 6. 2012 v ústeckém letním kině, ačkoliv bylo krásné počasí, se již podle našich představ nevydařila. Zejména z pohledu účasti, respektive neúčasti diváků…

Velmi pěkný byl středeční zahajovací koncert – Bluegrassový otvírák, který proběhl v parku na Severní Terase (U Laguny). Tento koncert navštívilo asi 250 – 300 diváků, kteří využili toho, že bylo hezké počasí, a že vstup na tento koncert byl zadáčo = zadarmo. Ti, co přišli, si užili vystoupení kapel Vomiště, Blue Eyes a Riding Hoppers. Areálem vládla báječná atmosféra, kterou jsem si jako moderátor koncertu užíval plnými doušky. Začalo se v 18.00 hodin, konec vyšel zhruba na půl desátou a kdo přišel – nelitoval. Bluegrassoví Blue Eyes například představili divákům svého třináctiletého mandolinistu, naopak s Riding Hoppers si zase zazpíval letitý člen skupiny Fešáci – Robert Moucha.

Na čtvrtek 14. 6. 2012 byl naplánovaný koncert – Potlach s Kidem, nebo, chcete-li, Potlach pro Kapitána Kida, který se již 46. ročníku Porty v Ústí bohužel nedožil. Jestli na koncert koukal z „hudebního nebe“, tak byl určitě spokojený. Koncert byl totiž, až na pár sedadel na balkóně sálu, vyprodán = cca 500 diváků. Hrály se výhradně Kidovy písně, v programu nechyběla ani recitace jeho báječných textů. V rámci koncertu účinkovali: V. Čech, Tony Linhart, Náplava, Miroslav Kovařík, Stařenky, Miky Ryvola, Petr Kocman, Věra Martinová, Riding Hoppers, Wabi Daněk, Bob a Bobci… Bylo to krásné a důstojné rozloučení s Kidem…

V pátek pak vypukla první soutěžní část. Soutěžní kapely bojovaly o Autorskou Portu. Jedno semifinále na Větruši, druhé na Lidickém náměstí… Letos se potvrdil můj poznatek z loňského roku, kdy jsem cítil, že kvalita soutěžících o Autorskou Portu stoupá a tím roste i prestiž samotné autorské soutěže. Bylo to letos opět řádně vyrovnané a porota to při finále na Lidickém náměstí, které bylo velmi slušně zaplněné, neměla vůbec jednoduché. V rámci finálového klání vystoupila i naše bluegrassová skupina Monokl. Hrálo se nám dobře, zvukař J. Zajíc, alespoň z našeho pohledu, udělal hodně dobrý zvuk. Z dalších hostů se na Lidickém náměstí ještě představila skupina Claymore, také Petra Černocká a Vojta Kiďák Tomáško. Vystoupil i moderátor, bavič a letos i porotce v jedné osobě – P. Novotný.

Po skončení programu na Lidickém náměstí jsme se spolu se soutěžícími odebrali do kulturního domu, kde jsme s Monoklem zahájili jam, v rámci kterého došlo i na vyhlášení výsledků. Porota svým rozhodnutím, kdy poprvé v historii udělila Autorskou Portu dvěma soutěžícím, potvrdila vyrovnanost páteční soutěže. Vítězství v autorské kategorii si letos z Ústí odvezli: René Macek Matlášek za skladbu Stodolní a Mirka Miškechová za skladbu Teleport. Vítězové měli důvod slavit a s nimi i všichni ostatní, kteří se dále zdrželi na jamu, který následně vzal do svých rukou Vojta Kiďák Tomáško.

Porta měla za sebou tři úspěšné dny. S očekáváním jsme vstupovali do soboty – čtvrtého dne Porty, kdy se v ústeckém letním kině s kapacitou osm tisíc míst (není vůbec jednoduché tuto arénu naplnit), soutěžilo o Interpretační Portu. Celý program odstartoval již brzy odpoledne, kdy se na jevišti „leťáku“ v rámci koncertu „Trampská sedma“ představilo sedm trampských kapel. Smyslem tohoto koncertu bylo vrátit patřičný díl trampské muziky do festivalového dění…

Když jsem však do areálu letního kina krátce po druhé hodině dorazil, jeviště zelo prázdnotou, a to nebylo dobré znamení před samotným zahájením finále o Interpretační Portu. Soutěž o Interpretační Portu má bezpochyby svou kvalitu, ale bez diváků to prostě není ono. Ačkoliv byl soutěžní program protkán i zajímavými hosty, kdy v programu vystoupili hosté zvučných jmen jako, Petr Spálený, KTO s Olinou Matuškovou, Fešáci s Pavlem Bobkem, jakož i Aneta Langerová, tak ani tato zvučná jména nepřinesla z pohledu zájmu diváků výraznější změnu. Diváci prostě v hojném počtu nepřišli. Možná díky tomu, že naše fotbalová reprezentace na ME ve fotbale večer bojovala o postup do semifinále s Portugalskem… Nicméně z pohledu statistiky za poslední 3 roky je třeba přiznat, že soutěž o Interpretační Portu v ústeckém letním kině se stala nejslabším článkem celého festivalového dění a má-li se tradice tohoto nejstaršího soutěžního festivalu v Ústí udržet, bude muset přijít minimálně ve vazbě k interpretační soutěži, změna. Jsem přesvědčen o tom, že pořadatelský tým, jehož jsem za poslední čtyři roky součástí, najde odvahu tuto změnu udělat, tak jako jsme to v rámci Autorské soutěže, na můj návrh, udělali před čtyřmi roky…

Interpretační Portu si z Ústí odvezla skupina Vasilův Rubáš – byli opravdu dobří. Z mého pohledu výrazně lepší, než v pořadí druhá skupina Osudy a třetí D.N.A., ale toto je pouze mé subjektivní hodnocení, na kterém příliš nezáleží… I přes sobotní neúčast diváků v letním kině hodnotím letošní Portu v Ústí kladně. Totiž zájem diváků o letošní Portu v Ústí jsme získali pro tři festivalové dny, a to není málo… Za tím je obrovský kus poctivé práce. Nyní už zbývá udělat onen poslední krok, takový, který povede k tomu, abychom zejména pro obě soutěže, a zejména soutěžní kapely, vytvořili podmínky odpovídající významu a letité tradici tohoto festivalu. Cíl je jasný – ještě větší preference a prostor soutěžícím, kteří musí hrát pro diváky, nikoliv (jako v případě letošní Interpretační soutěže) pouze pro porotu. Jsem přesvědčený o tom, že dostat obě festivalové soutěže před diváky v Ústí umíme a že se nám to pro rok 2013 podaří. Za sebe můžu slíbit, že pro rok 2013 jsem připraven tuto výzvu přijmout. Tak v roce 2013 v Ústí na Portě – AHOJ.

Budovský Veget – dobře utajený festival

Týden po Portě jsme s Monoklem účinkovali na tomto festivalu, kde jsme v loňském roce s kapelou odehráli naše vůbec první vystoupení. Takovou předpremiéru našeho programu, který jsme připravovali pro rok 2012. Loni jsme si chtěli otestovat, zda se lidem naše autorské věci budou líbit a protože se naše muzika setkala s příznivým ohlasem, dostali jsme od „Péráka“ pozvání na tento festival i pro letošní rok.

Tohle je svým způsobem výjimečný festival. Tady se nehraje za peníze, tady se nevybírá žádné vstupné. Tím je pouze úsměv a dobrá nálada. Kapely tady neúčinkují kvůli honorářům, ale kvůli báječné domácí a kamarádské atmosféře, kterou příchozí diváci vytvoří… Tady se člověk potkává a poznává s lidmi, ze kterých na první pohled čiší radost z toho, že mohou být u toho.

Byli jsme tak natěšení, že polovina naší kapely na ranč dorazila o den dříve. Nakonec mnozí jistě z vlastních zkušeností víte, že předvečery festivalů bývají jedinečné. Bylo tomu tak i zde. Muzicírovalo se v pátek asi do tří hodin do rána… Obloha plná hvězd, ve stanu k ránu neskutečná „kosa“, která dávala tušit, že sobota bude krásně teplá a slunečná. A bylo to tak.

V sobotu to kolem druhé hodiny po poledni vypuklo. Byla slyšet báječná „trempárna“, trochu country, trochu bluegrassu, prostě, každý si našel to svoje. Účinkovalo asi osm kapel. Mně osobně se líbilo country v podání Střekovského výběru, autorská „trempárna“ v podání Péráků, jakož i bluegrassoví Hilly Billy Boys.

S Monoklem jsme tento festival „zavírali“ a následně jsme se pak ještě poveselili u táboráku, kde jsme užili ještě spoustu legrace. Byl to krásný pátek a nádherná sobota. Do postele, respektive do spacáku, jsem se dostal až v neděli kolem čtvrté hodiny ranní a pak, díky svým ratolestem, které jsem vzal na tuto akci s sebou, jsem měl budíček o sedmé ráno. Nepopírám, únava mnou cloumala, moc jsem toho za ty dva dny nenaspal a z únavy jsem se „sbíral“ ještě v pondělí, ale nelituji a těším se na příští rok…

Jan “Mušák” Moucha