Na 11. ročník vícežánrového Svojšického podzimu se začali sjíždět návštěvníci již v pátek 9. září 2011. Kromě pořádajícího Country Colapsu se sešlo i několik dalších muzikantů, a tak se v hospůdce v areálu hrálo až do zavíračky a později se pokračovalo přímo za pódiem až do brzkých ranních hodin.

Stejně jako v loňském roce jsme se v sobotu probudili do nádherného slunečného dne. Úderem třinácté hodiny byl slavnostním vztyčením vlajky zahájen Svojšický podzim 2011. Ten již tradičně zahájila skupina Country Colaps, která letos vsadila na osvědčené trampské hity. Jako druhá vystoupila skupina Naopak z Dobříše, která v loňském roce získala ve Svojšicích třetí msto. Přestože pánská většina projamovala většinu noci a před sebou měli ještě jeden koncert v Pardubicích, jejich vystoupení bylo optimisticky přesvědčivé. Po nich účinkovala skupina Šakali, která je rozesetá od Olomouce přes Poděbrady po Lysou nad Labem. Šakali se stejně jako při předchozích účinkováních ve Svojšicích nevyvarovali intonačním chybám, ale je znát, že se pomalu přestávají bát aparatury a velkých pódií a že udělali krok kupředu.

Aby toho nebylo málo, tak po Šakalech vystoupili na svojšickém pódiu Koyoti. Kapela ze Rtyně v Podkrkonoší, která vznikla teprve měsíc před Svojšickým podzimem a za dobu své činnosti stihla teprve jednu zkoušku, zahrála z části autorský a z části všeobecně známý repertoár. Nemůžu hodnotit výkon, protože jsem byl spolu s Drnem do této kapely přizván, ale uvidíme za rok…

Již po několikáté přijela do Svojšic skupina Chvíle z Hronova. Vlastně nechyběla na žádném ročníku od svého vzniku v roce 2009. Sestava sice mírně zeštíhlela, ale nebylo to ke škodě a její vystoupení bylo jedno z jejich nejzdařilejších.

Prvním bluegrassovým zástupcem byla skupina Dostavník z Borové. Kapela je na scéně od roku 1997 a za tu dobu nasbírala několik úspěchů. To bylo znát na jejím výkonu. Již tradičním účastníkem a ve Svojšicích pravidelně oceňovanou skupinou, je Chrpa – Chrudim. Kapela hraje nepřetržitě již 37 let a pořád stejně dobře. Bohužel je to jedna z posledních skupin v našem kraji, která hraje tradiční trampskou muziku.

Svojšický podzim také navštívily některé osobnosti známé z doby Svojšických Slunovratů a Letorostů. Především jeden ze zakladatelů Svojšického Slunovratu Jirka Vonšovský, bývalý člen pardubické Stopy, mnohaletý moderátor Svojšických Slunovratů Honza Dobiáš a také fotograf mnoha festivalů Franta Bureš. Nesmím také zapomenout na kamaráda Freda (zakladatele Festivalu Trampských písní v Horním Jelení) a jeho mobilní Trampské muzeum.

Jako odpolední host vystoupil dětský pěvecký sbor Klíček a Klíčenky z Chrudimi. Ten se již Svojšického Podzimu zúčastnil v roce 2009 a jejich vystoupení patřilo k těm nejhlubším zážitkům z celého festivalu.

Další účinkující skupinou byla pražská skupina Na Eks. Ta se na pódia festivalů vrací po tragické smrti kapelníka a baskytaristy Jana Koupila. Kapela vyniká především ženskými vokály, ale basa jim opravdu chybí. Následující kapelu Marod z Ostravy jsem poznal na letošním Festivalu Trampské Písně v Horním Jelení. Jedná se o rodinnou kapelu, rodiče a děti Matláškovic – Matláškovic Rodina. Musím říct, že tak vyzrálé dětské vokály se jen tak neslyší. Kapela svým výkonem a humorem, který vystoupení okořenil, uchvátila většinu publika.

Dalším zástupcem bluegrassových kapel byla skupina Bezdobra z Havlíčkova Brodu. I když nakonec s dobrem, předvedli profesionální výkon a patřili k těm nejlepším, kteří letos do Svojšic přijeli.

Jako největší profesionálové se však ukázala skupina Šworc z Brtnice u Jihlavy. Sice mě trochu vyděsili, když si přivezli sebou skoro celý aparát, ale nakonec se ukázalo, že jim to klape nejen na pódiu, ale i v zákulisí. Jejich nazvučení netrvalo o nic déle než u ostatních skupin a jejich hudební výkon byl naprosto precizní. Sice jejich hudba už moc nepřipomíná ani trampskou hudbu ani country (spíš některé novější počiny Kamelotu), ale divákům se líbili. Dvě fanynky, které v zákulisí čekali na podpisy, to vystihly asi přesně: „Krásní chlapci přivezli krásný písničky.”

Na závěr soutěžní části čekal celé odpoledne ostravský Bruno Unit. Loni patřili k tomu nejlepšímu. Letos sice nebyli tak přesvědčiví (asi to čekání bylo dlouhý), přesto zahráli slušně a je znát, že jsou to staří harcovníci, které něco jen tak neporazí.

Pak již došlo na finále večera. Zatímco v zákulisí se sčítaly hlasy, na pódiu si to užívala pražská skupina Sekvoj. Kapela letos oslavila 30. výročí a do Svojšic přijela zavzpomínat nejen na Svojšické Slunovraty. Stále sice bez zpěvačky, ale řekl bych v kondici, která třicátníkům sluší. Diváci se již tradičně přemístili na plac před pódiem a mohutně fandili, zpívali i tančili.

Po několika přídavcích došlo na vyhlášení výsledků a předání cen pro tři nejlepší skupiny:

1. Marod – Ostrava
2. Chrpa – Chrudim
3. Šworc – Brtnice u Jihlavy

Vítězný Marod zahrál ještě dvě písně vítězů a pak už oba moderátoři, kteří provázeli festival, Ota „Tíno” Kolář a Martin „Drn” Nýdr popřáli všem nashledanou příští rok a příjemnou zábavu na večerním country bále, který se úderem 21. hodiny rozjel nahoře v hospůdce a kde nám letos zahrála skupina Klondike.

Festival navštívilo asi 250 diváků. Na jednu stranu to není moc, ale těší nás, že na rozdíl od většiny podobných festivalů se nemusíme potýkat s jejich úbytkem. Možná se jednou dočkáme větší návštěvnosti, ale důležité je, že od nás diváci odcházejí spokojení.

© Tomáš Majk Vyhnálek