U Supa bylo opět husto – rekordní nával

V úterý 17. března 2009 proběhl další pravidelný jam v saloonu U Supa. Už dopředu bylo jasné, že se chystá něco výjimečného. Několik kamarádů dopředu avizovalo, že si přivedou dalšího kamaráda nebo dva, a navíc se v Praze ukázal i John Sheldon ze skotské bluegrassové asociace se svou partnerkou Anne, který pozval Zdeňka Roha (Rolls‘ Boys) z Jihlavy (a ten s sebou zase vzal Ralpha Schuta (G-Runs) a Petra Voštu (Sunny Side)).

Abych pravdu řekl, v týdnu předcházejícím tomuto jamu mne při představě, že přijde třeba víc než 50 lidí, několikrát polil pot. Pak jsem si ale uvědomil, že není celkem co organizovat, protože „jam jede sám“ a není tudíž co zkazit – jen jsem dopředu varoval provozovatele saloonu, aby byli na případný nával připravení.

Na Pomalý jam jsem přišel asi o 5 minut později, ovšem hospoda už byla plná jamuchtivých kamarádů. Když kluci, kteří chodí na Pomalý jam, viděli, jaká „hvězdná sestava“ sedí u jejich stolu v zadní části místnosti, řada z nich to vzdala a nebylo možné je přesvědčit, že právě ti nejlepší hudebníci jsou nejvíce ochotní poradit a pomoci. Pokládám to za mou chybu (pardon!) a příště budu muset trochu upravit způsob, jak ten Pomalý jam děláme, aby se kluci zbytečně nestresovali.

Po osmé hodině, když konečně „vypukl“ normální jam, hospoda bzučela aktivitou a spontánností. Motivace a chuť si zahrát by se dala snad krájet.

Hrálo se jak vpředu, kousek od baru, tak vzadu, a nakonec i bokem (v „kuloáru“), kde jamovalo hvězdné seskupení Kuba Racek, bratři Zdeněk a Jarda Jahodovi (Monogram), Pája Peroutka (Reliéf) – tedy jak se sami vyjádřili, „starý“ Monogram, Ralph Schut, Jirka Králík, Jirka Bok, Milan Marek a další. Bohužel toho bylo tolik, co si kluci museli říct, že nejlepší hráči začali jamovat až někdy po jedenácté hodině.

Petr Vošta si dokonce stihl udělat hned několik puchýřů při výtečné hře na basu (netušil jsem, že kromě banja hraje tak skvěle na basu!), na banjo si zahrál jen sporadicky. Všichni jsme se ovšem skvěle bavili.

Nakonec se do jedenácté hodiny U Supa vystřídalo přibližně 55 návštěvníků jamu, a pak ještě přišli kluci z Beeline, takže tentokrát celkem přišlo neuvěřitelných 60 lidí!

Jako vždycky se ukázalo, že U Supa nikdy nevíte, jaké to bude. Pokaždé je to jinačí, někdy je lidí víc, někdy míň, a ten unikátní personální mix má pokaždé jinou příchuť. Třeba jenom zahraničních účastníků bylo osm (čtyři turisté z Kanady, dva ze Skotska a dva regulární expati – Matt a Josh). Myslím, že si John Sheldon udělal o českých jamech docela dobrý obrázek – odcházel naprosto spokojen.

Co se dalšího jamování týče, potěšilo mne, že jam v Neratovicích se taky nakonec rozběhne, a dokonce se několik lidí vyjádřilo, že by si se mnou občas zajeli na úterní jam do Brna!!! Díky za podporu a příští úterý v Brně!!!