10. prosince 2024, Musilka Brno
Copáky jsem neviděla od loňské Lucerny, kde slavili 45. narozeniny, tak jsem se na ně moc těšila, je to další z mých oblíbených kapel. Poprvé jsem je zažila před asi třiatřiceti lety, tehdy jako mladé divochy, s davem rozjásaných divokých dlouhovlasých fanoušků mávajících nad hlavou bundami při Rowanově písni Midnight Moonlight, či Panama Red. Od těch dob se o nich traduje, že jsou jediná kultovní bluegrassová kapela. Někdy v roce 1993 jsem je pak vytáhla na festivaly do Švýcarska a Německa, kde měli obrovský úspěch.
Tentokrát se nám představili s novým repertoárem. Ke své letité sestavě – Míša Leicht kytara a zpěv, Petr Sláma dobro, Jirka Vopava housle, mandolína a zpěv a Martin Fridrich banjo si přizvali mladého vynikajícího basáka Ondru Jukla, aby si trochu snížili věkový průměr. Temperamentu jim ale ani přes těch 46 let existence neubylo.
Do Brna se jako vždy moc těšili. Kapela měla velkou radost, že na ně tentokrát přišlo na Musilku 107 diváků. Míša se zeptal, kdo z publika byl na tom jejich největším narozeninovém koncertě v Lucerně, přihlásili jsme se jen dva. Postěžoval si, že ačkoli tam byla spousta lidí kteří píší, nikoho z nich nenapadlo o tom něco napsat… Přitom dřív, třeba když dostali Anděla, se o nich psalo kde všude, dokonce i v časopisu Playboy… Vyčítavě se díval na mne. Musela jsem se ozvat, že jsem sice článek s velkou námahou napsala, ale záhadně zmizel. Chtěla jsem ho dokončit, než odjedu zpět do Švýcarska, jenže jsem dala do paměti jen první část, ale pokračování už ne a zapomněla jsem si to v těch fofrech s odjezdem odeslat mailem. Doma jsem to marně hledala, ale už neměla sílu to psát znovu. Tímto se jim omlouvám a plním slib, že napíšu něco málo aspoň o tomto vánočním vystoupení…
Zahájili tradičně písní Tak tam dej ten správnej rejd a následoval řada hitů jako Malá Lejdy atd. Jako vždy mi vehnali slzy do očí při Míšově písni Tajný přání, kde si zavzpomínal na všechny ty, se kterými za ta dlouhá léta hrál.

COP na Musilce
V podstatě to byl podobný koncert, jako ten narozeninový v pražské Lucerně, jenom přibylo několik nových skladeb z jejich připravovaného alba, které by mělo vyjít v roce 2025.Ty byly i pro mne novinkou. Vystoupení trvalo skoro dvě hodiny. Přestávku zrušili z důvodů aby prý Brňáci nezmeškali „metro“, tedy vlastně šalinu. A oni museli taky odjet zpátky do Plzně.
Během večera zavzpomínali také na Greenhorny, kteří ovlivnili nejen je, ale i celou československou bluegrassovou scénu. Na jejich počest nahráli cédéčko s jejich písničkami a několik nám jich také předvedli, jako například sladbu Žlutá kytka… a další.
Končili jako vždy písní Tvých pár minut, ale obecenstvo je pochopitelně nenechalo odejít a vytleskalo a vyřvalo si přídavky Nic víc nemám a Tennessee Waltz, a to už zpíval celý sál. Co se týče jejich nových skladeb, ty jsou moc krásné, takže už se na to letošní album moc těším. Bylo to jako vždy super. Copáci pochopitelně nikdy nezklamou!
A já doufám, že mě v tom psaní někdo brzy vystřídá. Já už kvůli problémům s očima i rukama skoro nepíšu. Sice fotím, ale nedokážu zaostřovat, takže fotky nestojí za nic a ani na počítači je potom moc dobře nevidím… Tímto se omlouvám, ale fakt to už nezvládám… Na FB mám nicméně ještě pár „mobilovek“ z Lucerny z listopadu 2024.
Lilka Pavlak v Brně 23. ledna 2025, fotka: Lilka Pavlak
(pro BGCZ.net upravil a Milan J. Kalinics, 23. ledna 2025)