4. Současný bluegrass

Od prvních pokusů o modernizaci bluegrassu zahájených na začátku 60. let uplynulo ve sledovaném období, tedy v 80. letech, už více než dvacet roků, během kterých do bluegrassu vstupovaly další vlivy a prvky z okolních hudebních stylů, z moderní country, western-swingu, folku, ale též z časově souběžných bluegrassových odvozenin, kterými byly newgrass a nová akustická hudba, což se nemohlo neprojevit na výsledném zvuku. Rozdíl mezi prvotním a rozvinutým moderním bluegrassem byl už naprosto zřejmý a z toho vyplynula logická potřeba nového, odlišného a výstižnějšího odborného termínu. Už během těch více než dvaceti uplynulých let vývoje moderního bluegrassu se občas používal pro tuto hudbu paralelně výraz “contemporary bluegrass” neboli česky současný bluegrass. Byl to neoficiální, ale vcelku oprávněný termín a právě v průběhu 80. let se ho začalo užívat trvale k odlišení od moderního bluegrassu 60. a 70. let. A pro tuto větev bluegrassu se používá dodnes.

Co se týče instrumentáře skupin hrajících současný bluegrass, základní sortiment nástrojů opět zůstal zachován, ale s určitými změnami v jejich užití. Ne vždy, ale v mnoha případech ztratilo dominantní sólovou úlohu pětistrunné banjo (na některých projektech dokonce tento nástroj nebývá uplatněn vůbec), naopak rovnocenným sólovým nástrojem se definitivně stala kytara. Pro zjemnění a uhlazení zvuku se také v daleko větší míře rozšířilo dobro, pro které se později, v 90. letech, začal používat také název “rezofonická kytara” (resophonic guitar). Instrumentář některých skupin se ale také obohatil o dosud jen zřídka v bluegrassu užívané nástroje, jako jsou steel kytara, foukací harmonika, bicí (z country), viola, mandola, mandocello, bouzouki (z nové akustické hudby), či dokonce o akordeon (ze stylu “cajun”), i když, abych byl zcela přesný, s akordeonem experimentoval zpočátku i Bill Monroe ve skupině Blue Grass Boys (ještě před skutečným vznikem bluegrassu). Stejně jako u skupin hrajících moderní bluegrass se i v období současného bluegrassu z elektrických nástrojů v širší míře používala především baskytara nahrazující kontrabas, ale ani tato skutečnost se nestala standardem.

K výrazným změnám došlo také u vokální složky. Zpěv se v mnoha případech postupně dostával do nižších poloh, čímž vymizel onen typický “high lonesome sound”, příznačný pro tradiční bluegrass. U mnoha skladeb současného bluegrassu není uplatňován vícehlas, čímž ubyl další charakteristický rys, dříve popsaný “křížený vokál”. Praxe, kdy celou píseň odzpívá sólově jediný zpěvák, je další z vlivů moderní country a folku, který se promítnul do současného bluegrassu.

Zatímco dosud (myšleno do 80. let) byl bluegrass až na velmi řídké výjimky doménou mužské části populace, v 80. a 90. letech se i v tomto “prolomily ledy” a v současném bluegrassu najdeme řadu výrazných ženských pěveckých i hráčských osobností, jako jsou např. Claire Lynch, Laurie Lewis, Cathy Fink, Kathy Kallick, Sally Van Meter, Lynn Morris, Marcy Marxer, Alison Brown, Kate MacKenzie a především Alison Krauss. Vznikly i některé vyloženě ženské soubory, jako třeba New Coon Creek Girls, Blue Rose a další. Také tato skutečnost ovlivnila zvuk současného bluegrassu. Vždyť například formace Front Porch String Band se zpěvačkou Claire Lynchovou, Laurie Lewis & The Grant Street či Alison Krauss & The Union Station z přelomu 80. a 90. let jsou považovány za typické představitele současného bluegrassu. A obrovská popularita Alison Kraussové (dnes čím dál tím více balancující na hraně mezi bluegrassem a country) v 90. letech až do současnosti nasvědčuje tomu, že současný bluegrass je po všech těch změnách během vývoje přístupnější daleko širšímu okruhu hudební veřejnosti než tomu bylo u tradičních forem. Kterým směrem se tato větev bluegrassu bude vyvíjet dál, to je dnes těžko odhadnutelné, ale pravděpodobně se bude postupem času nejen ještě více modernizovat, ale budou do ní vstupovat i další vlivy a prvky jiných hudebních forem (latinskoamerické, orientální aj.), jak naznačují některé progresivní experimenty z poslední doby. Nicméně i tak zůstane tato hudba nadále bluegrassem.

Milan J. Kalinics, Brno

Bluegrass od kořenů k současnosti, © 1997, Milan J. Kalinics, Brno / První uvedení v časopisu GrassPress č.1/ Poslední revize 30. října 2018

 

Související články:
Bluegrass od kořenů k současnosti – 1. díl  Charakteristika stylu
Bluegrass od kořenů k současnosti – 2. díl  Klasický a tradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 3. díl  Moderní bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 5. díl  Neotradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 6. díl  Newgrass a progresivní bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 7. díl  Dawg a nová akustická hudba
Bluegrass od kořenů k současnosti – 8. díl  Současná instrumentální hudba
Bluegrass od kořenů k současnosti – 9. díl  Grafické znázornění vývoje bluegrassu