6. Newgrass a soudobé progresivní experimenty

Na začátku 70. let začala vznikat výrazněji odlišná bluegrassová odvozenina, která v daleko širší míře absorbovala prvky jazzu a rocku, a kterou dnes označujeme jako “newgrass”. Tak jako všechny vývojové stupně bluegrassu a jeho odvozeniny se ani newgrass nezrodil ze dne na den. Určité prvky charakteristické pro tento směr ve své produkci předznamenávaly už na přelomu 60. a 70. let některé skupiny (např. Greenbriar Boys, New Deal String Band, Bluegrass Alliance, ad.), ale vznik tohoto derivátu je připisován dvěma nejvýznamnějším souborům, a to skupině Country Cooking (existující v letech 1971 – 1976), jejíž přínos pro tento rodící se styl spočíval téměř výhradně v instrumentálních nahrávkách na albech 14 Bluegrass Instrumental (nahráno v roce 1971, uvedeno na trh v roce 1972) a Barrel Of Fun (nahráno v roce 1972, uvedeno na trh v roce 1974) a zejména New Grass Revival, superskupině zřetelně kombinující rockové cítění s bluegrassovou instrumentací (existující v letech 1972 – 1989 s krátkou přestávkou v druhé polovině roku 1981).

S termínem newgrass se někdy v zahraničních i tuzemských publikacích zcela volně operuje, a tak je možné se setkat s nesprávnými informacemi, když bývají za newgrassové označovány i skupiny Country Gentlemen, Country Gazette nebo Seldom Scene, které jednoznačně patří do oblasti moderního bluegrassu. Opačným názorem je tvrzení, že v podstatě existovala toliko jediná newgrassová formace, a to New Grass Revival (podle které s největší pravděpodobností dostala v polovině 70. let tato odvozenina definitivní název). Oba zmíněné protichůdné názory jsou chybné, ale do jisté míry omluvitelné, protože některé skupiny hrající moderní bluegrass skutečně v 70. i 80. letech ve své produkci uplatnily jisté newgrassové vlivy, ale šlo spíše o výjimky. Na druhou stranu New Grass Revival byla bezkonkurenčně po celou dobu své existence nejvýraznější newgrassovou skupinou, což svádí k tomu, aby byla označována za unikát.

Stejně mylný je i ten názor (poměrně často frekventovaný), že podstata newgrassu spočívala v převážném užívání elektrických nástrojů. K tomu ale de facto nedošlo v masovém měřítku u žádné bluegrassové odvozeniny, newgrass nevyjímaje. V celé historii bluegrassu nikdy nepřevážilo používání elektrických nástrojů nad akustickými. Podstata newgrassového stylu spočívala v něčem jiném – v uplatnění již zmíněných vlivů z jazzu a rocku (rytmika, zpěv, melodické postupy) a především v celkové kompozici. U zpívaných skladeb se také ve většině případů oproti tradičnímu bluegrassu významně zkvalitnil textový obsah a v instrumentálkách se uplatnily dokonalejší herní a aranžérské techniky.

Kromě již uvedených formací je dalším známým a významným představitelem stylu i skupina Tony Trischka & Skyline (vznikla v roce 1980), jejíž zvuk byl charakteristický promyšlenou směsí skvělého novátorského banja, mandolíny, kytary, baskytary, synthesizeru a dvou hlasů ve zpěvu. Typický newgrass se objevil i na raných sólových deskách banjisty Tonyho Trischky, vynikajícího hráče na dobro Jerryho Douglase, na deskách banjisty Bély Flecka, multiinstrumentalisty Sama Bushe, mandolinisty Andyho Statmana a dalších.

Tak trochu paradoxem je skutečnost, že termín “newgrass” se přestal pro tuto odvozeninu používat krátce po rozpadu skupiny New Grass Revival v závěru roku 1989 (i to svědčí o jejím významu), i když i po tomto datu řada jiných formací zcela jasně na newgrass navázala. Příkladem mohou být skupiny jako Northern Lights, Loose Ties, Sugarbeat, Yonder Mountain String Band, Chesapeake, Andy Rau Band, Over The Edge, Radio Flyer, Salamander Crossing, Biscuit Burners, Way Station, Left Hand String Band, Leftover Salmon, Deadbeat Society, Crucial Smith, Salt Licks (jedna z nemnoha skupin v Mormonském Utahu), Toadsuck Symphony, Cadillac Sky, Railroad Earth, Infamous Stringdusters, Iron Horse, Hayseed Dixie, na Slovensku Astro Song Orchestra, Tomáš Peško Band, Steam, Country Team (po změně názvu v roce 2006 GrassCountry), u nás potom především Robert Křesťan a Druhá tráva, Blue Midnight, Blue Dogs, Fragment (především na začátku své existence), Taverna a další. Také ve Spojených státech se navíc neustále jednotliví muzikanti z řad nositelů prvotního newgrassu prezentují svými sólovými deskami, jejichž obsah zřetelně navazuje na půdorys newgrassu. Jako příklad uvedu třeba alba Johnny Staats Project – Wires & Wood, Candlewyck, Pat Flynn – Request, sólové projekty Sama Bushe, Johna Cowana a poměrně velká řada dalších. Přesto se pro jejich progresivní produkci v současné době nový odborný termín teprve hledá.

Milan J. Kalinics, Brno

Bluegrass od kořenů k současnosti, © 1997, Milan J. Kalinics, Brno / První uvedení v časopisu GrassPress č.1/ Revize 27. července 2007, poslední revize 30. října 2018

 

Související články:
Bluegrass od kořenů k současnosti – 1. díl  Charakteristika stylu
Bluegrass od kořenů k současnosti – 2. díl  Klasický a tradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 3. díl  Moderní bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 4. díl  Současný bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 5. díl  Neotradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 7. díl  Dawg a nová akustická hudba
Bluegrass od kořenů k současnosti – 8. díl  Současná instrumentální hudba
Bluegrass od kořenů k současnosti – 9. díl  Grafické znázornění vývoje bluegrassu