Dnes se rozloučíme s tímto seriálem závěrečným osmým dílem…

8. Současná instrumentální hudba

Pro výhradně instrumentální skladby, které obsahují typické znaky vyvinuté nové akustické hudby, ale i newgrassu, se přibližně od roku 1990 začalo používat označení „contemporary instrumental“ („současná instrumentální hudba“), což ale neznamená, že se od užívání předchozího termínu „new acoustic music“ definitivně upustilo. (V mnoha případech záleží pouze na libovůli toho či onoho autora, který z platných termínů pro danou hudbu používá). Na druhou stranu tím, že „contemporary instrumental“ zahrnuje i tu část instrumentálních skladeb, které typově vycházejí spíše z newgrassu, se spektrum jednotlivých „soundů“ a projektů označitelných tímto termínem výrazně rozšířilo a v současné době se tato hudba dále rozvíjí. Co se týče „contemporary instrumental“, z mnoha typických nahrávek uvedu třeba sólové desky vynikající banjistky Alison Brownové, neméně významného banjisty Tonyho Furtada, produkci mandolinisty Radima Zenkla a dalších skvělých hudebníků prezentujících se především instrumentální hudbou s výše uvedenými charakteristickými znaky.

Vývoj jde ale dopředu, jednotlivé hudební styly se stále častěji navzájem prolínají a kříží, a tak přesně definovat některé současné nahrávky s použitím dostupné terminologie není možné. A těžko říci, zda je to pro hudbu samotnou žádoucí. Uvedený přehled nebyl napsán s úmyslem, aby hudba byla za každou cenu nějakým způsobem striktně „škatulkována“. Jde pouze o to, abychom uměli pojmenovat to, na co existují odborné termíny.

Tím je vyčerpán stručný popis bluegrassu a všech jeho dnes známých vývojových stupňů a odvozenin. V současné době už tedy bluegrass není ohraničený poměrně úzkým prostorem přesných pravidel, jak tomu bylo v době jeho vzniku a v následných 50. letech, ale ve všech svých podobách se stal hudbou širokou a barvitou, umožňující umělecké uplatnění od prostých lidových muzikantů až po geniální, virtuozní, profesionální hudebníky nadané mimořádnými tvůrčími a uměleckými invencemi. Nicméně ať se bude v budoucnu jakkoli dále modernizovat, rozvíjet, obohacovat, štěpit nebo mísit s jinými hudebními druhy, nikdo by neměl zapomenout na to, že by bluegrass pravděpodobně neexistoval bez cílevědomého záměru jeho tvůrce, otce stylu, přinášejícího radost tisícům fanoušků na celém světě, dnes již mrtvého a přesto svým způsobem nesmrtelného Billa Monroea…

Milan J. Kalinics, Brno

Bluegrass od kořenů k současnosti, © 1997, Milan J. Kalinics, Brno / První uvedení v časopisu GrassPress č.1/ Poslední revize 30. října 2018

 

Související články:
Bluegrass od kořenů k současnosti – 1. díl  Charakteristika stylu
Bluegrass od kořenů k současnosti – 2. díl  Klasický a tradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 3. díl  Moderní bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 4. díl  Současný bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 5. díl  Neotradiční bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 6. díl  Newgrass a progresivní bluegrass
Bluegrass od kořenů k současnosti – 7. díl  Dawg a nová akustická hudba
Bluegrass od kořenů k současnosti – 9. díl  Grafické znázornění vývoje bluegrassu