Hrát na banjo nohou?

aneb Proč ne, když se to umí…

Noha je samozřejmě obutá a hraje na hmatníku, zatímco pikování obstarává jako obyčejně pravá ruka. Kde? Chcete to vidět na vlastní oči? Stačí dočíst na konec tohoto příspěvku.

Daňové přiznání máme z krku a za chvíli je tady zase květen měsíc bluegrassu. Abychom se mohli těšit na festivaly, sejšny a všechno s jarem přicházející, tady je odkaz na pár zajímavých videí.

Jedním ne moc známým zdrojem je soukromý archiv Johna Hartforda. Adresa: www.johnhartford.org/hartford/Videos/

Můžu doporučit např. Flatta se Scruggsem v pořadu Country music USA. Ukazují, že chlebem, solí i máslem profesionálního hudebníka je hrát na akcích všeho druhu, v tomto případě na náborové agitce pro armádu.

V jiné sekvenci nazvané Jimmy Martin Tribute se dají vidět pánové z původních Sunny Mountain Boys. Svého bývalého lídra dobře zastupuje Audie Blaylock (nedávno vídaný jako člen kapely Rhondy Vincent) a jako hosté se ukážou Marty Stuart a J.D.Crowe, na housle Ron Stewart ad.

Pro mě bylo nesmírně zajímavé vidět některá jména poprvé v pohyblivých obrázcích, jako např. Dillardy nebo jammující Byrds s Clarencem Whitem a tatíkem Scruggsem. I sejšn v šatně, kde se spolu rozehrajou Monroe se Scruggsem, je vtipný, pak pokračuje vystoupení v Opry – Earl se syny v jejich sestavě hledající cestu folkrockovými vodami.

Jiné pokoukání nabízí www.bluehighwaystv.com/. Stačí na pravé straně klepnout na odkaz Google Video a nabízí se samplery videí, které Blue Higways TV normálně nabízí k prodeji jako kolekce DVD nebo VHS. I vzorky představené jako reklama jsou dívatelné a občas velmi zajímavé. Zejména ty zaměřené na gospel – mezi různou reklamou při troše hledání najdete ve známých i méně známých kusech třeba Lonesome River Band s mladičkým Tyminskim, IIIrd Tyme Out se skvělou a capella verzí Swing Low, Sweet Chariot, New Tradition – velmi dobrý kvartet!, Ralpha Stanleyho, Nashville Bluegrass Band a řadu další dobré muziky, kterou si už najdete sami.

Kytaristovo srdce zaplesá nad Meeting of Masters, což je téměř hodina s country legendou Roy Clarkem a ještě větším jazzovým esem, kterým je jistě Joe Pass. Lahůdka, uvidíte!

Roztomilé jsou sekvence s živými bratry Osborny nebo s archivními záběry, kde hrají Ralph a Carter Stanleyové spolu s Donem Renem a Redem Smileym, včetně legendárního triolového sóla, jak je hraje Don Reno v Love Please Come Home!

Mimochodem, když si ve vyhledávači Google Video zadáte „bluegrass“, kromě různého amatérského balastu objevíte nejen záběry z workshopu s Billem Keithem (velmi inspirující), ale taky další dvě sekvence od Blue Highways TV – Best Of Bluegrass Gospel – tam je Quicksilver, a taky Larry Sparks, Claire Lynch, Lou Reid & Carolina, J.D. Crowe s Richardem Bennetem, Larry Stephenson Band, Eddie & Martha Adcock (!!) a další chuťovky…

No a teď ta slíbená hra nohou: je to na Woodsongs, konkrétně v pořadu č. 385 až na konci, hraje Ryan Shupe a Rubberband (odkaz na Woodsongs je v jednom z mých předchozích příspěvků). Hoši jsou veselá kopa i skvělí muzikanti a vědí že publikum je třeba bavit. Proto i v pořadu původně určeném do rádia předvádějí část jejich pódiových triků, kdy např. na každý nástroj hraje levou ruku někdo jiný než pravou, dokonce i noha s teniskou se na chvíli využije. Zábavná je i jejich nejúspěšnější skladba Banjo Boy, kterou už mám v minimálně dvou studiových verzích – jedna lepší než druhá. V textu zpěvák vypráví že by mohl být obdivovaný frajer, mít spoustu bab, nejlepší auta, samý luxus kolem sebe a úžasný život atd. A refrén to postaví na zem slovy: „má to jen jediný problém – hraju na banjo!“

Nevadí, pojďme si zahrát…