Přestože úloha mandolínového doprovodu v bluegrassové kapele je převážně rytmická, opomíjet jeho harmonickou funkci by bylo přinejmenším ochuzující. Navíc použití mandolíny se zdaleka neomezuje jen na bluegrass, takže zabývat se hraním akordů je zcela na místě. Vymýšlení akordových postupů je nakonec docela kreativní zábava.

Začínající bluegrassový hráč si obvykle vystačí se třemi durovými hmaty. Snahou tohoto článku je ukázat cestu, jak tuto jednoduchou harmonii dále rozvíjet. Základem je pochopení principů, nikoli memorování hmatů s jejich názvy. Nehledě na to, že stejné hmaty mají více názvů podle souvislosti použití. Smyslem tohoto textu je donutit hráče vnímat akordy v souvislostech harmonických postupů, nikoli jako jednotlivé hmaty. Uvedená schémata je třeba chápat jako inspiraci (příklady) z praxe autora, nikoli jako dogma. Možných variant je nespočet, konkrétní výběr závisí na vkusu hráče a tvoří jeho rukopis.

Ještě než přistoupíme k věci, neodpustím si poznámku o hudební teorii. Zvládnutí základů teorie sice není podmínkou ani zárukou kvalitní interpretace, v žádném případě ale není na škodu. Kdo obětuje několik hodin přečtení prvních pár kapitol z příslušné knížky, ušetří několikanásobně víc času při další práci v muzice a obvykle dosáhne lepšího výsledku. Kdo vychodil základku, nebude mít problém naučit se co je interval. Neznalost teorie by však neměla bránit pochopení následujícího textu.

Tolik tedy na úvod, nyní přistupme k praxi.

Jakým způsobem obohatit základní harmonii?

Pro obohacení základní harmonie zpravidla využíváme rozšíření kvintakordů (tj. akordů skládajících se ze tří tónů, např. G) na septakordy (tj. akordy skládající se ze čtyř tónů, např. G7), případně dále na nónové akordy (tj. akordy skládající se z pěti tónů, např. G9). S tím už si v naší muzice obvykle vystačíme, v jazzu se však běžně akordy ještě více zahušťují. Jednotlivé hmaty pochopitelně nemusí obsahovat všechny tóny danému akordu příslušející (často to ani není technicky možné), důležité jsou však právě ty tóny, jež tvoří harmonickou změnu (např. tón f v akordu G7).

Jaké konkrétní hmaty volíme?

Při výběru konkrétních hmatů vycházíme ze dvou principů:

  1. plynulá návaznost jednotlivých tónů v obratech, vedení „vnitřní melodie“
  2. maximální komfort hraní a ekonomika pohybu prstů při změnách hmatů

První princip se týká výsledného zvuku, tedy „jak to zní“. Obecně je účelné, aby jednotlivé tóny na sebe při změně akordu navazovaly, tedy aby tvořily jakousi jednoduchou melodii.

Druhý princip je důležitý proto, aby hráč technicky zvládl daný obrat zahrát s lehkostí i výrazem. I sebegeniálnější myšlenka vyjde naprázdno, když není přesvědčivě zrealizovaná. Podle toho také volíme, jak daný hmat zahrajeme. Často změnu akordu tvoří jen některé prsty, zatímco ty ostatní zůstávají na místě.

Praktické příklady akordových postupů

V této lekci se budeme blíže zabývat obratem I-IV (nebo též V-I), tedy přechodem tónika-subdominanta (resp. dominanta-tónika), tj. C-F, G-C apod.

Pro přechod z tóniky do subdominanty (tedy z C do F v tónině Cdur) je typický septakord s malou septimou (tedy C7). Tento septakord je rovněž typický pro dominantu (tedy G7 v tónině Cdur). Nónový akord (C9) je možné chápat jako barevnější variantu septakordu (C7).

Zde je tedy několik praktických příkladů. Nechť slouží jako inspirace všem tvořivým mandolínistům pro okořenění jejich chopů (které budou ovšem vždy tvořit základ bluegrassového doprovodu) nebo jako první nahlédnutí do světa méně vyhraněných stylů new acoustic music.

Příklad 1:

   G     --->     G7    --->    C

4 3 1 2        4 2 1          3 1 2 0 
=======        ======X        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-X-|        |-|-X-|        |-X-|-|
|-|-|-X        |-X-|-|        |-|-X-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-X.|-|        |-|.|-|        X-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|.|-|        X-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 2:

   D     --->     D7    --->    G

4 2 3 1        4 2 1 3        4 3 1 2 
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-X        |-|-|-|        |-|-X-|
|-|-|-|        |-|-X-|        |-|-|-X
|-X-|-|        |-X-|-|        |-|-|-|
|-|.X-|        |-|.|-X        |-X.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|.|-|        X-|.|-|        X-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 3:

   E     --->     E7    --->    A

3 1 2 0        3 1 2 4        3 2 1 4 
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-X-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-X-|-|        |-X-|-|        |-|-|-|
|-|.X-|        |-|.X-|        |-X.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|.|-|        X-|.|-|        X-|.|-X
|-|-|-|        |-|-|-X        |-|-|-|

Příklad 4:

   G     --->     G9    --->    C6

4 3 1 2        3 2 1 4        3 1 2 4
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-X-|        |-|-X-|        |-X-|-|
|-|-|-X        |-X-|-|        |-|-X-|
|-|-|-|        X-|-|-|        |-|-|-|
|-X.|-|        |-|.|-X        X-|.|-X
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 5:

   E     --->     E9    --->    A

2 4 1 0        2 4 3 1        2 3 1 0 
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-X-|        |-|-|-X        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|-|-|        X-|-|-|        |-|-X-|
|-|.|-|        |-|.X-|        |-|.|-|
|-X-|-|        |-X-|-|        X-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-X.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 6:

   G     --->     G9    --->    C7

2 3 1          1 2 4(3)       2 1 3(3)
======X        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-X-|        X-|-|-|        |-X-|-|
|-|-|-|        |-X-|(X)       X-|-X(X)
X-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-X.|-|        |-|.X-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 7:

   D     --->     D9    --->    G7(9)

3 1 2          2 1 4(3)       2 1 3(3) 
======X        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-X-|-|
|-X-|-|        |-X-|-|        X-|-|-|
|-|.X-|        X-|.|(X)       |-|.X(X)
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|.|-|        |-|.X-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 8:

   H     --->     H7    --->    E7

3 1 2          3 1 0          1 0 2 0 
======X        ======X        =======
|-X-|-|        |-X-|-|        X-|-|-|
|-|-X-|        |-|-|-|        |-|-X-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|-|-|        X-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 9:

   G     --->     G7    --->    C

0 0 2 3        0 1 2 4        1 1 3 4 
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-X-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-X        |-X-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.X-|        X-X.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-X        |-|.X-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-X
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 10:

   A     --->     A7    --->    D9

3 1 0 0        3 2 0 0        3 2 0 0
=======        =======        =======
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-X-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-X-|-|
|-|.|-|        |-X.|-|        X-|.|-|
X-|-|-|        X-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

Příklad 11:

   E     --->     E7    --->    A

2 1 1 0        1 0 2 0        1 1 0 0 
=======        =======        =======
|-|-|-|        X-|-|-|        |-|-|-|
|-X-X-|        |-|-X-|        X-X-|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
X-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|
|-|-|-|        |-|-|-|        |-|-|-|
|-|.|-|        |-|.|-|        |-|.|-|

 

Tomáš Dvořák

 

Související články:
Historie mandolíny
Předchůdci, typy a příbuzní mandolíny
Analogie mandolíny se smyčcovými nástroji
Základní mandolínové akordy
Techniky rychlé hry
Snímání mandolín
Konstrukce a materiály používané při stavbě mandolín
Elektrické mandolíny
Mandolínový struník
Mandolínová kobylka
Hmatník
Mandolínový krk, hlavice a mechaniky