Anotace: dulcimer… možná známé věci o možná neznámém nástroji.

Jaroslav Pertlíček  – banja, mandolína, dulcimer – hudební skupina APPLE

„Několik týdnů se mnou nebyla řeč, zajímalo mne jen jedno: nástroj s laskavým názvem dulcimer. Do svého podkrovního pokoje jsem vynosil stohy knih, příruček hry a odborných časopisů, ale hlavně jsem pochopil, že dulcimer je vlastně tajuplný nástroj…“ Těmito slovy uvádí kapitolu o dulcimeru jeden z předních odborníků na horalskou hudbu (mountain music, old time music) u nás, pan Martin Žák, ve své knize „Banjo dávných horalů“ (Country Home, 2002).

Ano dulcimer, a je lhostejné, o kterém budeme uvažovat (existují dva nástroje stejného názvu: úderový dulcimer (hammered dulcimer) a appalačský dulcimer (mountain dulcimer, lap dulcimer)), je skutečně nástroj velice tajemný. Tajemný svým původem, ale také (a z našeho pohledu nezanedbatelně) nástroj tajemný svým zvukem, zvukem, který naprosto jedinečně dokáže vytvořit náladu starých časů, laskavých bílých vánoc Josefa Lady, dokáže oslovit kouzlem starých horalských balad.

Ron Ewing Dulcimers

Nicméně poněkud techničtěji. Obě varianty dulcimeru (shora zmiňované) patří do skupiny hudebních nástrojů zvaných chordofony, tedy do skupiny strunných hudebních nástrojů. Pokud budeme pátrat po vzniku dulcimeru, prvotním nástrojem, který dulcimer (hammered dulcimer) připomíná, je nástroj Středního východu okolo roku 900 zvaný santir. Věcně se jedná o skříň, na níž jsou přes kobylku nataženy struny v chromatickém ladění. Při hře jsou struny rozechvívány údery paliček. Jaká byla další cesta tohoto nástroje, je možné jen licitovat, ale existuje předpoklad, že jeho pouť do Evropy proběhla dvěma cestami. Jedna (pro nás jako lokální patrioty zajímavější) je přes Balkán zřejmě za tureckých nájezdů na Střední Moravu a Slovensko, kde nástroj známe jako cimbál. Druhá přes obchodní cestu Střední východ – Benátky. Tady se poprvé objevuje název dulcimer (z řeckého „dulce“- sladký a latinského „melos“– melodie, píseň).

Následně, a právě tahle druhá cesta je pro nás zajímavá, se přes italské vystěhovalce dostává na americký kontinent. Tady nás cesta zavádí ke vzniku druhého nástroje dulcimer. Tedy k appalačskému dulcimeru. Ten vzniká na základě potřeby lidové hudby v horách a spojení s hudbou s náboženskou tématikou (jiný středověký název pro původní úderový dulcimer je „žaltář“, což je také kniha žalmů). Vzniká tedy nástroj, který je současně rozpomenutím se na původní lidové nástroje evropských přistěhovalců (německý scheinholt, francouzský epinette des vosges, norský…).

Horalský dulcimer je podlouhlá ozvučná skříň, na jejíž vrchní stěně je hmatníková deska, přes kterou vede tři až osm strun. Základní melodická struna je obvykle zdvojená, ostatní struny tvoří při hře harmonický rámec doprovodu – jsou laděny do doplnění akordu k základní melodické dvojstruně, ale obvykle jsou laděny jen pro doplnění na dvojzvuk, a to první a pátý stupeň příslušné tóniny. Při hře pak fungují podobně jako „dron“ struna na pětistrunném banju, případně jako „huk“ (zadní píšťala) na dudách. Pražce na hmatníku jsou uspořádány diatonicky. Z toho vyplývá, že hra na tento nástroj je poměrně jednoduchá, ale plynou z toho i omezení s využíváním různých tónin a podobně. Levá ruka hmatá na melodickou dvojstrunu nebo i na doprovodné struny, případně ke stlačení strun na hmatník využívá dřevěný váleček (tzv. noter), pravá ruka pak rozeznívá trsáním struny (současně melodickou dvojstrunu i struny doprovodné) pomocí prstů, náprstku, trsátka apod., v původním tradičním hraní pomocí přiostřeného krocaního nebo husího brku.

Parts of a Mountain Dulcimer

 

Poprvé jsem se osobně s horalským dulcimerem setkal v roce 2002 na festivalu Jamboree ve Strakonicích právě v prodejním stánku již zmiňovaného Martina Žáka a jeho firmy Country Home. Po mnoha peripetiích mi na mé naléhání nástroj postavil výrobce banjí pan Jiří Pyšna z firmy Banjo George. Po řadě konzultací jsme volili pětistrunnou verzi (v ladění dd, d, A, D) s možností kapodastru na prvním poli hmatníku (pozor – diatonické ladění) a s možností přeladění (dd, d, G, D). Materiál přední desky je rezofonický smrk, luby a zadní deska ořech. Hmatník palisandr. Ladicí mechanika Kreutzer. Ozvučení na jevišti obvykle přilepeným kondenzátorovým minimikrofonem nedo standardním kondenzátorovým mikrofonem Neuman M94.

Jarda Pertlíček, Plzeň