Posvícení v modrém, Jablonec nad Nisou – reportáž

V sobotu 11. listopadu 2023 se konalo v jabloneckém Eurocentru tradiční devětatřicáté bluegrassové Posvícení v modrém. Nebýt covidu, mohl to být už 40. ročník.

Úderem čtvrté nás přivítali Jarda Handlíř a Honza Zeman, konferenciéři dnešního festivalu. Zahajovala nadějná dětská kapela Modré strunky, kterou dal dohromady ze svých žáků Jarda Žanta, dlouholetý banjista jabloneckého Modrotisku. Děcka moc umí a nejen jejich zpěvačka je velký talent. Jistě nejen o ní ještě uslyšíme. Jména si bohužel nepamatuji. Jeden ze tří banjistů Honza Handlík byl letos na bluegrassovém campu v Americe. Je potěšitelné vědět, že u nás jistě bluegrass nezajde na úbytě, a je zde další generace pokračovatelů. Viděla jsem je poprvé na loňském Banjo Jamboree a od té doby se zase hodně vylepšili. Letos prý vyhráli Jizerskou notu. Jejich první skladbou byla Já písnička od Pavlíny Jíšové a po poslední Rocky Top museli ještě přidat Old Joe Clark. Moc se všem líbili.

Jako druhá nastoupila další formace Jardy Žanty Swing Grass Revival. I když existují už šestnáct let, zažila jsem je letos poprvé. Kromě Jardy a zpěvačky Lídy, kterou jsem někdy viděla s Country Sisters, nikoho z nich neznám. Ale jako správná brněnská vyznavačka swingu jsem byla nadšená. Zahájili skotsko-irskou instrumentálkou, pokračovali předválečnou Lady Be Good a spoustou dalších. Obecenstvo jejich výkony odměnilo potleskem vstoje, což, jak nám vysvětlil Jarda Handlíř, tady v Jablonci, prý stejně jako v Nashvillu, znamená, že kapela může zahrát dva přídavky. Tak následovalo ještě Bye Bye Blues, ale teprve po Sweet Home Alabama je pustili z jeviště.

Jarda Žanta pro muziku udělal obrovský kus práce a měl s sebou své nejnovější trojcédéčko „Jaroslav Žanta – Můj život na pět strun“. Opravdu stojí za to si ho koupit, už jsem ho poslouchala 3× dokola. Díky Jardo!

Další v řadě byla kapela Flastr, avizovaná jako z Mladé Boleslavi, ale prý částečně domácí, neboť zpěvačka Hanka Černá je z Jablonce. Ta se nám také představila autorskou písničkou Máma s kytarou. Zažila jsem je ve francouzském La Roche, kde měli obrovský úspěch. Při jejich nádherně zazpívaných gospelech mi vždy naskočí husí kůže. Dokonce si tam zahráli i gospel show v místním kostele. Kapelu založil již v roce 2004 basista Honza Raclavský, který je také zodpovědný za většinu českých textů. Jinak skupina prezentuje především převzatou tvorbu nejlepších amerických bluegrassových skupin. Jejich obsazení se časem trochu měnilo. Dnes jsme mohli vidět Hanku, kapelníka Honzu, na housle Tomáše Huška, na mandolínu jeho syna Honzu a na Dobro a banjo Boba Schersteina. Jejich styl se dá popsat jako „poetický bluegrass“, jak sami tvrdí. Moc líbivá muzika. Příští rok kapela oslaví své pětadvacáté narozeniny.

Další kapela přijela ze Slovenska a patří k mým oblíbeným. LTT, aneb LenTakTak z Horné Poruby. Už když jsem je viděla poprvé vloni, mě jejich vokály uchvátily. Letos jsem byla na festivalu Bluegrass večer Fest (v Horní Porubě) svědkem křtu jejich cédéčka „Kúsok z nás“, které pokřtil Stanko Valach, také jeden z bývalých členů. Je moc povedené a mohu ho vřele doporučit. Bohužel jsem nestihla o letošním ročníku napsat článek, ale jeden pěkný od Dušana Gemerského je zde na BGCZ.net. Zahájili americkou I Was Born In East Virginia, dál už pokračovali slovensky. Většinu jejich textů napsal kytarista Majco Chovan. Nejvíc se mi líbila píseň Sail to Australia od New Grass Revival (s textem kytaristy Svätoslava Hamaliara ze zvolenské kapely Waggon), slovenský název jsem bohužel zapomněla. Písničku Smutek tichý vchádza do noci kdysi přebásnila ještě pro BG Album Bratislava Katka Pořízková (dnes Katka Mitteregger z Nuggetu) a také ji nazpívala s Fragmentem Jana Doláková (dnes Jana Mougin ). Obě se nám provdaly do ciziny, jedna do Rakouska, druhá do Nashvillu. Teď ji nádherně zpívá Dominika Dubničková. Tak ta snad už tu zůstane. Ostatní členové kapely jsou Pavol Reyo Daňo – mandolína, Milan Nagy – basa a dřív jako host, ale nyní prý již na stálo banjistka Simonka Uhereková. Slyšeli jsme od nich také jeden hit od Bluelandu, Julie. Rozloučili se s námi nádherným gospelem a úplně poslední, druhý přídavek po ovacích ve stoje, byl Everytime You Say Goodbye.

Následovala smutná chvíle, připomenuli jsme si nedávno zesnulého banjistu a kapelníka vynikající místní kapely Buddy Weston & Spare Parts. Naposled jsem je viděla hrát v La Roche 2014. Seznámila jsem se s ním v Torontu v Kanadě již v roce 1976. Měl tam kapelu Bluegrass Revival. Byl to jeden z mých nejstarších bluegrassových kamarádů… Minutou ticha jsme uctili jeho památku… hodně ovlivnil zdejší bluegrassovou scénu…

Další v řadě byla kapela z Mladé Boleslavi, která zde asi vyhrála nejvíc hus v dějinách – Sunny Side. Pochopitelně předvedli svou perfektní show, se kterou si získávají srdce obecenstva po celé Evropě. Minulý rok oslavili své pětadvacetileté výročí. Po dlouhých letech vyměnili nedávno mandolinistu. Pro doplnění, kdyby je snad ještě někdo neznal: na kytaru hraje a sladce zpívá Pavel Handlík, nový mladý, krásně zpívající mandolinista je Honza Hušek, basista a hlavní showman známý jako velký muž s velkým nástrojem je Jirka Šubr a skvělý banjista Jirka Bok. Zazpívali nám i několik nádherných gospelů. Poslední měla být Blueridge Mountain Home, ale protože po jejich vystoupení povstali snad všichni v sále, tak ještě přidali jednu vzpomínku na kapelu Blanket – Pláč a pak nesměla chybět jejich Blue Moon Of Kentucky…

Závěr festivalu patřil místní kapele BG Bazar, s kapelníkem a hlavním organizátorem tohoto festivalu, multiinstrumentalistou Jardou Handlířem. Jarda je hybnou pákou na místní BG scéně, hraje souběžně v několika kapelách, tahle je ale jeho hlavní. Skupina vznikla v roce 1998 v Jablonci nad Nisou. Zpočátku byla bluegrassová, ale později se její tvorba začala nápadně rozšiřovat. Dnes hraje moderní bluegrass, newgrass, gospel, new age, folk a country. Po období personálních změn (Broněk Oláh – mandolína, Martin Stárek – banjo, Jiřina Scholzová – bass, Michal Kunc – kytara, Ondřej Ruml – dobro) hraje soubor od podzimu 2001 v této sestavě: Alena Schernstein Vítová – kytara, flétny, Jaroslav Handlíř – banjo, kytara, Jaromír Janda – housle, mandolína, Václav Hroch – mandolína, dobro a Zbyšek Sadílek zvaný Sádlo – baskytara, housle.

Bluegrass Bazar zpívá anglicky i česky.V repertoáru jsou kromě vlastních skladeb písně oblíbených amerických interpretů (např. New Grass Revival, Alison Krauss, Blue Highway, Rhondy Vincent, Dixie Chicks atd.). Při téhle příležitosti zde oslavili své pětadvacáté narozeniny. Pochopitelně se i u nich vystřídala řada muzikantů, z těch zakládajících zbyli jen multiinstrumentalisté Jarda Handlíř a Jaromír Janda. Zpěvačka Alenka Schernstein Vitová s nimi začínala už jako dvanáctiletá. Jarda nám o ní popovídal spoustu humorných historek a Alenka nám sama prozradila, jak to bylo fajn hrát s dospěláckou kapelou. Potom nám postupně představil všechny jejich sestavy za ta léta. Bohužel je nad mé síly si to všechno pamatovat, ale můžete se podívat na moje FB album, kde jsem je fotila, jak postupně šly sestavy po sobě. V té první byl i Ondra Ruml na Dobro, Jaromír Janda na housle a mandolínu, Martin Stárek na banjo a Jiřina Scholzová na basu. V té době jsem je ještě neznala. Zbytek vám jistě rád poví sám Jarda Handlíř. Poznala jsem až jejich poslední výbornou sestavu. A tak je zná i celá Evropa.

Během jejich vystoupení sečetla Pavlínka Mrázová anketní lístky a donesla husu, kterou Jarda sám dlouhých osm hodin pekl. Dle očekávání husu předala vítězné kapele Sunny Side. Na druhém místě se umístil BG Bazar, třetí byli Swing Grass Revival, čtvrtí LTT a čestné páté místo získal Flastr.

Festival se pomalu blížil ke konci, slyšeli jsme ještě spoustu nádherné muziky od BG Bazaru. Poslední jejich přídavek byla Alenčina Když dáváš mne spát, kterou jsme mohli od ní slyšet i na koncertě Rhondy Vincent v Praze…

Co dodat? Ještě jsem nezažila festival, kde by se prezentovaly kromě jedné ryze mužské ve všech kapelách temperamentní talentovaná děvčata s nádhernými hlasy. Jablonec opět udělal čest svému jménu jako český Nashville. Doufám, že jablonecké Eurocentrum zachová tomuto festivalu svou přízeň a jubilejní čtyřicátý ročník se bude moci zase konat na tomto místě. Snad se sem opět dostanu…

Nezbývá než poděkovat organizačnímu týmu v čele s Jardou Handlířem, konferenciérovi Honzovi Zemanovi, vynikajícímu zvukaři a všem zúčastněným muzikantům a publiku, které dokázalo vytvořit výbornou atmosféru. Kus husy pro nás ještě zůstal a byla moc dobrá. Po festivalu jsme se přesunuli do místní hospůdky, kde vypukla skvělá jam session. I z této akce mám fotky na svém profilu na FB. Bylo to veliké!

Lilka Pavlak v Brně 17. listopadu 2023 / foto Lilka Pavlak
(pro BGCZ.net editoval Milan J. Kalinics, 19. listopadu 2023)